Článek
Nejde však o jedinou výjimečnost spojenou s místním velechrámem. Jde o luterský dóm, který nikdy nebyl zasvěcen biskupovi. A o ničem podobném se nikdy neuvažovalo a do budoucna ani neplánuje!
Katolická církev si vylámala zuby
Když se římský císař a český král Karel IV. rozhodl město si podrobit, nedíval se vpravo ani vlevo a původní kostel mimo město vzal za své. To ovšem narazil na tuhý kořínek svobodomyslných měšťanů.
Ti vzali správu věcí veřejných do svých rukou a složili se na stavbu důstojnějšího svatostánku. Od nikoho nechtěli ani korunu, stavba probíhala čistě v jejich režii! Základní kámen byl položen 30. června 1377.
Co se vleče, neuteče, říká se. V tomto případě to platilo několikanásobně! Dostavěno bylo až v roce 1890, kdy se věž navýšila o posledních 10 metrů. Zuby si na něj církev samozřejmě brousila, ale během té doby také pěkně vylámala!
Město pro turisty i běžence
Nelze světit nehotový kostel, to je jako křtít nenarozené dítě. Katolíci tedy roku 1405 stavbu sice pokřtili, ale občané jim dali v průběhu času vale. Německem přešla vlna luteránství, a tak se kostel stal protestantským.
Návštěvníci, kteří mají dobré nohy a netrpí bolestmi kloubů, se mohou dokonce po schodech vydat až k vrcholu kostela. Je to štreka, na jejímž konci však každého čeká úchvatný pohled nejen do vnitřku světoznámé stavby, ale porozhlédnout se mohou i po celém městě!
Město samotné je pak přívětivé nejen pro své obyvatele, ale i turisty a běžence. V jedné z místních základních škol probíhala v době mé návštěvy školní besídka (konec školního roku v Německu teprve klepe na dveře) a jak jsem se dozvěděl od jedné z účastnic, do třídy k nim začala nově chodit dvě děvčata z ciziny. Jedna z Ukrajiny a druhá z Egypta. Obě už totiž umí výborně německy!
Vitráže ulmského velechrámu až do dnešních dní nesou patinu hrdosti lidí, kteří v městečku bydlí. Na nové dobrovolně přispívají a vůbec nejde o žádné drobné! Přestože jde často o desetitisícové částky (v eurech), za prostředky šikovných místních řemeslníků a obchodníků mohou obyvatelé hlasovat o tom, který návrh je nejlepší a ten bývá osazen. Biskup si tak může brát příklad z toho, jak jde správa dělat dobře i jinak!
