Článek
Také nemusí jít o peníze a odpověď, ale akci a reakci. Mám pro topící se osobu skočit, když jsem dobrý plavec a nebo doplave ke břehu sám? Mám zavolat policii, nebo si to napadající se dvojice vyřeší sama? Vloupal se k nám někdo do bytu. Bude střílet první on, nebo já?
Důležitá je spokojenost
Člověk může být jako opařený. Zůstane stát a ani se nepohne. Přitom má dostatek informací k tomu, aby se rozhodl.
Pokud nevíte kudy kam, soustřeďte se chvilku na nějaký jiný předmět nebo věc. I letící moucha pomůže! Co by na Vašem místě udělal Vám blízký člověk? Něco by udělal, určitě by nezůstal jen tak stát a nic nedělal. Udělejte tedy to samé, co by udělal on. Tím máte proces rozhodování za sebou a můžete si v klidu oddychnout.
Rozhodování je v zásadě jednoduchý proces. Podstupujeme ho několikrát denně a důležité je, aby byl každý se svým závěrem spokojený.
Jakékoliv rozhodnutí je správné
Po vyslovení odpovědi nebo verdiktu se totiž mohou objevit ve vašem okolí dobrosrdeční radílci. Chtějí vás jen znejistit. Ano, může se stát, že vaše rozhodnutí nepřinese kýžený výsledek, ale je Vaše, stůjte si za ním!
Po bitvě totiž každý bývá generál, ale nikdo na Vašem místě nebyl a nerozhodoval se podle Vašich zkušeností a názorů. Pokud by se rozhodoval on ve stejné situaci, třeba by bylo vše jinak. Na to má právo.
Když jste se rozhodli do vody neskočit a nezachraňovat tonoucího, který podcenil své síly a nakonec se utopil, udělali jste správně. Proud mohl unášet i vás a lepší jeden utopenec než dva. Pokud jste se skočit rozhodli a zdárně ho zachránili, je to také fajn, jste hrdina. A třeba vám tonoucí i poděkuje!
Závěr by měl být logický
„Škoda, že jste mě nenechal/a utopit, Vaše záchrana mně přinesla jen tolik problémů,“ můžete se dozvědět od člověka, kterého jste vytáhl/a z vody a vlastně vůbec neznáte. „Zachránil/a jste mně život, děkuji. Jsem vám neskutečně vděčný,“ poví vám někdo, koho už nikdy neuvidíte.
V jednodušších situacích je možné udělat si rychlotest. Dokážeme přece odhadnout, jak se věci budou vyvíjet. Co bude následovat potom, co řekneme ANO? Jde o příznivější představu, než když řekneme NE? Pokud tomu tak je, řešení je vlastně po ruce.
Když máme více času, můžeme si svá pro a proti napsat na papír a rozhodnout se podle převažujících položek obou seznamů.
Otázky bez odpovědí vyvolávají další otázky. Oddalováním konečného rozhodnutí se jen prodlužuje období nejistoty. Tu v životě nikdo moc nechce. Je-li v rukách člověka možnost rozhodnout se, měl by ji umět využít.
