Článek
Ronald Knot, dnes 28 let, farma Arizona Coyotes, posílil národní tým. Dnes hraje o titul mistra světa Jasno v hokejové kariéře má až do roku 2026, smlouvu tento měsíc podepsal u libereckých Bílých Tygrů. Mluví se o něm jako o „velkém jménu“…
Když ho to baví, ať se vyblbne
Ronald není jen bývalým hráčem pražské Slavie, Mladé Boleslavi, Chomutova či Liberce. Jako dítěti (10) mu musel stačit malý stadión Hvězdy Praha na Bořislavce. Pro jeho rodiče to byl zápřah nebývalý. Na sídlišti Stodůlky, kde rodiče bydlí v panelákovém bytě 3+1, museli skoro každé ráno vstát mezi čtvrtou a pátou, aby stihli příjezd na trénink nebo zápas v 6.00 nebo v 7.00. Ani o minutu později!
Cíl rodičů? Šťastné a spokojené dítě: „Když ho to baví, ať se vyblbne,“ říkávali často o Ronaldovi, když ho pozorovali na ledě.
Táta na něj řval
Se stravou si ještě okolo roku 2000, kdy Roník nastupoval na základní školu, hlavu nikdo nelámal: „Upekla jsem ti buchty, ty máš rád,“ lákala ho často babička z pražského sídliště Chodov, která na občasné víkendové návštěvy vnoučat (Ronald Knot má ještě starší sestru a dva bratrance) dovedla připravit výborné řízky!
Role v rodině se postupně dělí na část matčinu a otcovu. Knotova maminka Renáta si vzala na starosti kultivaci dítěte bez puku a otec převzal roli sportovního ředitele. S mámou tak Ronald chodil do kina, na výstavy a během dovolených do muzeí, táta na něj řval z tribun větších či menších stadiónů a fandil, co mu hrdlo stačilo.
Velkým se motal pod nohy
I když Pražáci, kořeny rodiny pochází ze Vsetína, od něhož jen pár kilometrů rodiče Ronalda pořídili chalupu. Často v dětství tedy Ronald popíjel ovčí mléko, účastnil se otcem pořádaných domácích zabijaček a jedl frgály, místní tradiční koláče.
Současně se několik sezón během pobytů na chalupě účastnil tréninků hvězdného týmu vsetínských borců a jako s malým klukem si s ním zašpásovali tehdy jíž velcí hokejoví borci Roman Čechmánek, Jiří Dopita nebo Jiří Hudler… Dítě tedy mělo možnost dospělým se motat pod nohy a pozorovat jejich techniku.
Sportovní prostředí chce velkou dávku odříkání a denodenního drilu. Ne každý ho vydrží, ale pokud rodina funguje a obětuje čas svému dítěti nejen během školní docházky, ale i v době jeho dospívání, může pak pozorovat, že se opravdu daří. Třeba podobně jako v případě hokejového obránce Ronalda Knota. Mimo jiné účastníka olympijských her v Pekingu…
