Hlavní obsah
Lidé a společnost

Oslavili jsme Den vítězství, výročí konce II. světové války. Kdo by dnes bojoval za Česko?

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: pexels.com

Ještě nedávno zde bydlelo plno lidí.

Obchody zavřené, na budovách státní vlajky. Lidé často na chalupách, státníci s věnci u pomníků padlým hrdinům. Proběhla oslava Dne vítězství, svátku České republiky. Kdo by dnes za Česko bojoval?

Článek

V tuto chvíli nevíme, proti komu bychom se bránili, uvažuji tedy prostě jen v obecné rovině nad jakýmkoliv agresorem, který naruší územní celistvost České republiky a zaútočí, abych nešířil paniku a nebyl obviněn z podjatosti vůči komukoliv.

Vystřelil jsem růži z papíru…

Na řadu by nejspíš přišla všeobecná branná povinnost zdravých zletilých mužů nad 18 let. Ti by mohli doplnit profesionální armádu, jejíž příslušníci jsou vybaveni a vycvičeni pro obranu vlasti.

Někteří mladí muži by ještě před tímto rozhodnutím vzali nohy na ramena. Někteří proto, že se jim prostě válka příčí nebo z náboženských důvodů jsou antimilitantní (např. Svědci Jehovovi). Jiní proto, že by nechtěli riskovat své životy a komplikovat si budoucnost. Z Čech by tedy odjížděla hromada automobilů a za hranice by vyjížděly i přeplněné vlaky a autobusy.

Zcela jistě by se však našlo i mnoho těch, kteří by se do zbraně hlásili sami, aby mohli přispět svojí chrabrostí k odražení nepřítele. Jejich kvalifikací by byl nejspíše zájem, protože ani dnes se neučí na žádném stupni škol třeba branná výchova a lékaři bijí na poplach, protože fyzické předpoklady mladých mizí. Přeskočit kozu v tělocvičně bývá často nepřekonatelný problém a šplhání si raději ani nepředstavuji! Někdo by tak bez zadýchání uběhl kilometr, jiný 500 metrů. Jde-li o obsluhu zbraně, mnozí vystřelili na pouti růži z papíru, že?

Obrana je díky NATO společná

V nejbližších městech za českými hranicemi by nejspíše postávalo velké množství dobrovolníků, aby mohli dát Češkám a Čechům teplý čaj nebo bagetu. Ubytovat by je v nových zemích mohli nejspíše lidé v domácnostech, protože během krátké chvilky by kapacity utečeneckých táborů byly přeplněné. Nejspíš by došlo i na umístění v tělocvičnách.

Vrátit by se vlastně v případě dílčích úspěchů nepřítele nebylo kam. Domy a byty by byly obsazeny agresorem, který by si spokojeně hověl v našich lenoškách a obývacích pokojích, obdělával by zahrádky našich chalup a těšil se na první svoji úrodu. Majetek, který léta budovala generace našich předků a my sami, by byl ze dne na den fuč.

No a novodobí emigranti by se mohli začít učit cizí jazyk, pokud by chtěli pracovat alespoň na nějakých pozicích trhu práce a živit se sami. Ono být zaměstnán třeba jako prodavač, je třeba umět vysvětlit, jaké věci krám nabízí…

Časem by se jistě i v oněch našich dočasných bezpečných přístavech našlo pár jedinců, jejichž programem by bylo říkat: „Češi, táhněte domů!“ „Neberte nám práci, příživníci.“

Jsem rád, že tyto řádky jsou bohapustou fikcí, protože realita by mohla být opravdu všelijaká a nejspíš bychom se divili každý z nás.

Dlužno závěrem podotknout, že Česká republika je členem Severoatlantické aliance a došlo by tedy tím pádem k aktivaci článku o společné obraně, a tak se dá očekávat, že by nás podpořila spojenecká vojska. Tím pádem by se neměl opakovat mnichovský scénář, kdy jsme zůstali v Evropě na holičkách a Československo přišlo o Sudety.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz