Článek
Kuřecí totiž vyjde u sousedů na polovic. Štáby českých reportérů dříve jezdili kousek za hranice a věděli, že přinesou výživný materiál. Fotografie vozů s českými značkami u polských a německých supermarketů.
Ceny mohou doporučit
Letos se rozdíly výrazně prohlubují. Bohužel ne ve prospěch českých spotřebitelů. Výjezd reportérů z Polska s jejich kontrolním nákupem byl výsledkem tragédií pro české peněženky.
Prodejna potravinářského řetězce si u nás mastí kapsu s více jak 70 % navíc! Levnější než Poláci máme cenovky jen u pár komodit: mrkve, cukru a piva.
Anketa
Představitelé české vlády tvrdí, že do cenotvorby nemohou zasahovat. Doporučením, aby si vlastníci řetězců trochu utáhli opasky, ovšem nikoho neurazí a alespoň rozsvítí nad nepřebernými výmluvami, které občas od tiskových mluvčích slýcháváme.
Prodávat jde i s dobrým pocitem
Cenotvorba je celkem jednoduchá věc. Nejlépe se prodává tak, že se napíše cedulka s ciframi, o kterých si myslíme, že je kupující ochoten za zboží nebo službu dát. Když se to nepovede, v tichosti zlevníme.
Vím, o čem mluvím! Kdysi jsem vydával cédéčka. Ze začátku jsem měl velké oči. Nasadil jsem cenu 299, nakonec jsem však všechny odvezl do levného řetězce s knihami. Tam si je mohl spotřebitel koupit za 69 jeden kus, a i když šlo o razantní pokles ceny, všichni byli spokojeni.
Vlastně nakonec i já. Nejezdím sice do dneška luxusním vozem, přepravuju se střední třídou a na delší vzdálenosti jezdím vlakem, ale pocit radosti, kterou jsem způsobil daleko většímu počtu lidí ve mně převážil.
Spotřebitelé mohou také nekupovat
Podobný přístup schází těm, pro které se zisk stal modlou jejich každodenního života. V jejich rukách je však většina prodejen potravin v Česku.
Záleží tak jenom na kupujícím, jestli se rozhodne podporovat blahobyt nájezdníků na naše portmonky. Na výběr totiž je. Spoustu potravin můžeme koupit u maloproducentů nebo vybírat podle země původu zboží, na které máme chuť.
Sám, když uvidím kuřecí řízky s cenovkou 180 za kilo, nechám je ležet a k obědu si dám raději vepřové v mrkni nebo smažený sýr s bramborem. Když se v širší skupině domluvíme, zajedeme v nějaký den do Polska a nakoupíme třeba 15 kilo kuřecích prsou, o která se podělíme. Budou totiž za 95. Pokud se tak zachová více lidí, i u nás ceny klesnou, když se české vládě nechce říci, že cenu kuřecího na řízky doporučuje v rozmezí 90 – 100 korun.
Poláci žasnou a Němci se diví, proč český premiér jezdí Nutellu kupovat do Německa a fotí se s ní jako malý kluk. Jde-li o mě, začínám už pokukovat i po nemovitostech k bydlení v Německu. Oproti Česku jsou, světe div se, lacinější… (rozdíl mezi bytem v české Železné rudě a německé je cca milión a půl)
