Článek
Když jim to nejde, jsou nevrlí. Někdy nadávají. Chodí na demonstrace, zahulákají si na náměstí, sednou do vlaku nebo na tramvaj a dojedou domů. Tam mezi známými vykládají, jak vše změní k lepšímu.
Účast na demonstracích přináší problémy
Andrej Karelin se narodil v Petrohradu léta páně 2002, letos mu je 21 roků. Už nežije v biologické rodině. Jeho otec zemřel, když mu bylo 12. Spolu s mladším bratrem a sestrou zůstal na krku mamince. Ta se o něj starala dobře a dnes o něj má trochu strach.
Během školní docházky měl Andrej jasno. Kremlu vládne Vladimír Vladimírovič Putin a tak to je. Pak narazil na informace o nějakém Alexeji Navalném. Jeho myšlenky mu byly sympatické. Zástupci lidu by prostě neměli krást!
Sem tam zaběhl na demonstraci proti prezidentskému kandidátovi Putinovi, nebál se roznášet ani letáky. Jako nezletilý měl štěstí. Zákony v Rusku dovolují zadržet nezletilého jen na tři hodiny. Na stanici milice si ho pak musela vyzvednout maminka.
Domluvy z její strany však byly jako hrách, který by člověk na stěnu házel. Naopak Andrej vysvětloval, že jen projevuje svůj názor a není přece možné, aby kvůli této okolnosti byl zadržován. Chyba lávky! Milice informovala i školu, kterou navštěvoval.
S češtinou na vysokou
Po maturitě v roce 2020 dostal povolávací rozkaz. Roční základní vojenskou službu si odkroutil jako ostraha automobilové techniky. Mnoho vozů bylo též pouze na papíře, což osvětluje totální zmatek, který v Ruské federaci vládne.
Anketa
Když došlo k agresivnímu útoku na zemi sousedů, šel proti němu demonstrovat. To už byl dospělý a mohl být ve vězení déle. Strávil v něm osm dní a pustili ho s tím, že má 24 hodin na rozmyšlenou. Buď být agentem protiextremistického odboru ministerstva vnitra, Centra E, které bojuje proti odpůrcům Vladimíra Putina, a nebo proces s dlouholetým žalářem.
Čas Andrej využil k odjezdu do Turecka. V něm mu Česká republika udělila humanitární vízum a po více jak dvouletém pobytu v zařízení pro žadatele o azyl Kostelec nad Černými lesy mu byl azyl udělen. Nyní se učí česky: „Jakmile budu mluvit lépe, podám přihlášku na Univerzitu Karlovu,“ plánuje.
První práci sehnal v automoto odvětví u pásové výroby, dnes jezdí pro dopravní společnost. Ve svém volném času organizuje protiputinovské demonstrace: „V Rusku jsem cítil obavy o svoji svobodu. Docházelo k mému přímému politickému pronásledování,“ vysvětluje důvody, které byly určující pro podání žádosti o politický azyl v Česku.
S prvními kroky v nové zemi pomáhá Andrejovi Organizace pro pomoc uprchlíkům, ale jak si vše zařídí, z větší míry záleží čistě na něm. Pokud se azylanti z Ruska začnou ve světě dávat dohromady, mohou být časem silou, která v budoucnu může pomoci dávat věci zpět do pořádku. Stejně jako to v Československu kdysi dělal Karel Schwarzenberg, Pavel Tigrid nebo další emigranti, kteří se po změně poměrů rozhodli vrátit do své vlasti.
