Článek
Hrob s ostatky předků je druhem majetku, ke kterému se vztahují vlastnická práva. Člověk ho tak během svého života může darovat, získat jako součást dědictví nebo prodat či koupit. Dušičky, jak se říká Svátku zesnulých, kdy se chodí na hřbitovy a římskokatolická církev se modlí za duše v očistci, připadají letos již na příští sobotu (2. listopadu).
Rozptyl může být i v háji
Pevné hroby a hrobky mají svoji hodnotu. Jejich samotné výrobě se věnují specializovaní kameníci, správa hřbitovů je pak jednou z veřejných služeb, do které tečou peníze daňových poplatníků z radničních pokladnic. Běžně se konají výběrová řízení na správce těchto pietních prostranství.
Pokud chce někdo ušetřit, může příbuzné ještě za svého života požádat o poslední odchod prostřednictvím žehu. Tělo po smrti pak zamíří místo do rakve a do hrobu směr krematorium, kde je sežehnuto plamenem a ostatky jsou uloženy do urny, která je pozůstalým vydána.
Anketa
Ta pak bývá uložena zpravidla do prostoru v urnovém háji a na nebožtíka může rodina chodit vzpomínat a uctít jeho památku. Za pronajatý prostor se platí daleko méně než za hrob! Kdo má peněz poskrovnu, může se popela zesnulého zbavit na rozptylové loučce nebo si ji ponechat doma. Fantazii se meze nekladou.
Rozloučení určuje i tradice
Poslední rozloučení může probíhat formou občanského obřadu nebo sakrálním způsobem. Zpravidla se sejdou příbuzní a známí zemřelého, pozůstalým pak vyjádří upřímnou soustrast. Občas však ze světa odejde i člověk, který je bez příbuzných a žil osamoceně. V tomto případě pohřeb organizuje obec.
Náklady jsou jednou ze stěžejních momentů, které mohou způsob rozloučení ovlivňovat. Nejlevnější variantu představuje zpopelnění bez obřadu. Částky se pohybují od 15 do 25 tisícovek. Ve chvíli, kdy jsou mezi námi domácnosti, které nemají ani rezervu na novou ledničku, pokud dojde k nečekané poruše staré, jde o sumu, jež udělá vítr v napjatém domácím rozpočtu!
Nejdražší variantou jsou pak funusy, ve kterých je tělo ukládáno do hrobu. Ty startují často na 50 000 Kč a horní varianta není nikde zastropována. Záleží na tradici famílie ze které pozůstalá společnost pochází.
Pokud někdo peníze akutně potřebuje a ke hrobovému místu najde kupce, hrob prodá. Prostředky pak může využít podle toho, jak potřebuje. Jsou ti, kteří si pak zajedou na dovolenou a další je užijí na umoření dluhů. Každému, jak je libo! Sám jsem před několika lety věnoval své tělo pro vědecké a studijní účely Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Jsem rád, že se po smrti ještě někam podívám a nebudu stresovat své příbuzné tím, kde vezmou peníze na jeho uložení.
Zdroj: Poradna | Pohřeb.cz
