Článek
„Dnes to řešit nebudu, nechám to na zítřek,“ je lákavá a jednoduchá myšlenka, která člověka napadne, když má pocit, že toho má ještě hodně před sebou. Dovolit si ji však nemůže každý! Jak by vypadal svět, kdyby si to řekl pekař, když přijde ráno do práce? Nebo zdravotník, kterému právě přivezli pacienta, který bojuje o život?
Odložení povinnosti může být i cítit
Rozdíl mezi regenerací, kdy je možné si dovolit nabírat síly a nic nedělat, a prokrastinací, kdy se nám prostě do ničeho nechce, je zcela evidentní.
Odkládání důležitých úkolů na zítřek nebo na jindy se totiž slabším povahám může přehoupnout raz dva z radosti nad neplánovaným a samovolným volnem v úzkostné pocity, které se mohou prohloubit v nedostatek sebedůvěry. Neštěstí je pak na světě a člověk by měl vážně začít uvažovat nad řešením problému s odborníkem na duševní zdraví.
Doma nevysypaný koš začne po čase šířit nelibou vůni. Týden nemyté talíře, které už nejde dát do dřezu, vydrží ve vaně také jen pár dní, pak zezelenají. V práci neodevzdané úkoly nebo nesplněné normy mohou vést k výpovědi ze strany zaměstnavatele.
Hranice je tenká
Odpočinek, spočívající v lelkování, je cílevědomá činnost, kterou si může naplánovat každý, kdo se cítí vyčerpaný nebo unavený. Zpestřit si ho můžeme návštěvou kina, divadla, procházkou, sledováním televize, návštěvou posilovny, prostě čímkoliv.
Prokrastinace je chorobný stav, který si můžeme sami sobě přivodit. Potkat může dočasně každého, bez rozdílu věku. U dětí a dospívajících může začít neodevzdáváním domácích úkolů, pokračovat nedokončením studia, odkládáním nástupu do práce. Dospělí jedinci pak o svůj dobrý job mohou v cuku – letu přijít.
Jako prevenci lze doporučit jednoduchou pomůcku. Stačí si dávat před sebe jednoduché úkoly, jejichž splnění vás nějakým způsobem posune vpřed. Zkuste to. Je neděle. Už víte, co dobrého si dáte k obědu nebo večeři? Zapřemýšlejte a udělejte radost třeba jen sami sobě nebo i svým nejbližším.
Hranice mezi pohodou a nepohodou je velmi tenká. Kdo má v životě řád, který dodržuje, nemůže se v životě setkat s tzv. rozhodovací paralýzou, ve které se nemůže rozhodnout, co má vlastně dělat teď a co potom.
