Článek
„Tenis mě bavil a baví, ale jen jako relaxační zábava,“ dozvídám se, když se vidíme. Sám jsem hrál v posledních dvou třídách na základní škole košíkovou, tak si to dovedu představit. Driblovat z rodiny umím jen já sám!
Za prohru na kurtě pohrdání
„Strejda byl tenista a v něm se zhlédnul náš táta,“ vysvětluje mně příležitostná tenistka, která dnes studuje vysokou školu. Dálkově. Jinak musí chodit do práce a na brigády, aby se uživila, o podporu rodičů totiž přišla.
Žije s přítelem v pronajatém bytě a vídá se se svými mladšími sourozenci. Každý z nich trpí nějakým zdravotním problémem. Bratr, který je čerstvě zletilý, má zažívací problémy, ale v toxickém prostředí zůstává. Zatím si sám nevydělává, je tak odkázán na rodinný systém.
I nejmladší sestra z trojice sourozenců nemá na růžích ustláno. Všude v domácnosti je cítit enormní tlak na výkon. Za úspěšného je v očích rodičů považován jen vítěz souboje na kurtech. Ostatními pohrdají. Nebo jim to dávají na srozuměnou.
Dítě není věc
„Facku jsem dostala naposledy v 19, tu už jsem si však líbit nenechala,“ popisuje okamžiky, které byly důvodem k jejímu odchodu z dosahu rodičovské péče mladá vysokoškolačka. Možná si to ani sama neuvědomuje, ale na její straně stojí nejen pomoc psychoterapeutická, ale i zákon!
Anketa
Rodiče jsou povinni zabezpečit výživu svých potomků až do 26 let věku, pokud se připravují na budoucí povolání, i když ti s nimi nemusí sdílet ani společnou domácnost. Jak si to zařídí, je jejich problém.
Dítě není věc, aby se s ním mohlo zacházet jako s bytostí, která je rukojmím představ svých stvořitelů. Příběh z malého městečka kousek od Prahy není bohužel až tak neobvyklý. Hlava rodiny s despotickými rysy, která právě ve svých potomcích hledá své nenaplněné sny, ty svět bohužel zná.
V pozadí sportu jim jde o prachy
Své by o tom mohla vyprávět slalomářka Záhrobská, které se nakonec rodné krve zželelo, a tak vzala zpět svůj souhlas s trestním stíháním otce. Ten pak jen díky jejímu milosrdenství nemusel jít do tepláků, i když mu hrozil trest v délce 5 – 10 let nepodmíněně.
Jen tak jí v období dospívání vytáhl z účtů postupně 10 miliónů, o kterých tvrdil, že byly nákladem za sportovní kariéru dcery. O tom, že papá mladé vysokoškolačky, který ji nepustí ani přes práh domu, by své dceři, připravující se na budoucí povolání, posílal spolu se svojí chotí výživné, se tenistce, která ještě nedávno byla v první stovce žebříčku, může zdát.
Spor Záhrobská vs. Záhrobský tak může být ve sportovním světě jen špičkou ledovce, o které se mluvilo. Fanfarónů, kteří si chtějí líznout ze smetany svých potomků, pokud budou úspěšní, může být více. Nejen v lyžařských rodinách, ale i mezi hokejisty, fotbalisty, bílý sport nevyjímaje.
Počátkem letošního roku dohnal Ústavní soud otce, který se také na své dítě vykašlal. Nerespektoval osobnost dítěte, a tak byl odsouzen k doplacení 600 tisíc výživného a dalším platbám studující dceři ve výši 10 000 měsíčně. Kdo s čím zachází, s tím také schází. Týrání dětí se nevyplácí!
