Článek
Jde o strategický státní podnik, který by měl zajišťovat doručování listovních zásilek a přijímat k přepravě balíky. Lidé, kteří nemají datovou schránku, totiž i dnes dostávají úřední obsílky do vlastních rukou. Podpisem na doručence pak potvrdí převzetí sdělovaného obsahu.
Tramvají za 20 minut, poštou za 10 dní
Ve čtvrtek jsem sjel autem z pražských Vinohrad do městské části Střížkov. Cesta mně trvala půl hodiny. Cílem bylo převzetí návrhu smlouvy k podpisu a její vlastnoruční stvrzení autogramem. To jsem udělal a nechal jsem vše na podatelně.
Představa, že bych návrh jen převzal, odvezl domů, podepsal a došel s ním v zalepené obálce na poštu, která by ji doručila do 31. 8., se stala nereálným snem.
I v hlavním městě se totiž stává, že doporučený dopis je dodán po uplynutí skoro 10 dní. Nedávno se to přihodilo známé. Z Radlic do Holešovic je to tramvají 20 minut a poště trvalo několik pracovních dní než bylo doručeno.
Problémy, o kterých se ani nezdá!
Vyhráno nemá ten, kdo má mobilní telefon a může přijmout zprávu na obrazovce svého přístroje. V pozici vítěze se nalézá ten, komu je doručeno (nebo také není…).
Poměrně podrobně se o formě a způsobu zmiňuje správní řád, který konstatuje, že: „musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo.“
Ve chvíli, kdy vypadne jakýkoliv článek poměrně jasného řetězce: odesílatel – obálka – pošta – doručovatel – přepážka – příjemce, může nastat problém. Stačí nevhodit oznámení do schránky a dříve či později se může objevit malér: u soudů nastává fikce doručení, a tak se může rozběhnout exekuce nebo rozsudek nabyde právní moci, protože se nikdo neodvolal či se svědek vůbec nedostaví k soudu, protože o něm prostě nevěděl…
Příklady dobré praxe pokryl prach
Již skoro před 10 lety přinesl časopis Veřejná správa informace o tom, že v zahraničí se poštovní společnosti, které zajišťují doručování zejména veřejných listin, o sebe umí postarat. Příklad si šéfové naší modré armády mohli vzít v Rakousku, kde jsou jednotlivé pobočky pronajímány jako franšízy nebo v Německu, kde je z Deutsche Post akciová společnost, která vlastní největší doručovací síť na světě, DHL. Ta vozí balíky i po Česku.
Na článek s názvem „Příklady dobré praxe“ však u nás padl prach, a tak se letos řešilo hromadným propouštěním. To je doprovázeno spanilými jízdami nejvyššího šéfa po místech, kde doručování zkolabovalo úplně. Letos se tomu tak stalo na jihu Čech.
Anketa
V apokalyptickém filmu o konci světa Kevin Costner přinesl svým doručováním zásilek lidem naději, že svět funguje a bude fungovat dál. Šlo o kladného hrdinu, byl to frajer! Bohužel u nás to vypadá, že i zápůjčka chovné stanice poštovních holubů by byla pro Českou poštu lepší než dnešní experimenty kolínského starosty Víta Rakušana, který má momentálně státní podnik pod palcem.
