Článek
V rámci pohledu na poskytování služby občanovi tak jde vnímat nejen Českou televizi, ale i Český rozhlas. Argumenty, že se koncesionářský poplatek nezvedal více jak 20 let, jsou úsměvné. Pro diváka, znalého trhu, jednoznačně.
Dívat se dá i za pětikorunu
Divák totiž nyní není odkázán na jediný zdroj informací, kterým pro něj dříve televize nebo rádio bylo. Dnes si může při sezení před obrazovkou vybírat a kolikrát za daleko menší peníze!
Pokud jde o kačky, které člověk dobrovolně hradí šiřitelům vysílání za možnost naladit si z široké palety programů, jde o sumy ve výši kolem tří nebo čtyř stovek. Je to více než u ČT nebo ČRo, ale pojďme se podívat na jednoduchý příklad.
Za službu s možností program si vybrat zaplatím v inkasu 300 – 400 a k dispozici mám nejméně stovku programů! Od rána do večera mohu sledovat zpravodajství nebo filmy na několika českých stanicích a vybírat si i ze zahraničních. Jeden program přijde tedy tak na 3 až 4 koruny, nejvíce pětikorunu!
Koncesionářské poplatky lze snížit
Když nechci televizi sledovat vůbec, což se týká příslušníků mladší generace, vůbec si ji nekoupí. Ti jsou již od dětství naučeni sledovat to, co chtějí, na pidiobrazovkách svých mobilních telefonů.
Je na nich stejný program jako na velkých obrazovkách, uvědomují si. Náklady na jeho výrobu jsou však srovnatelné i s malými producenty. Na oblíbené platformě Stream v rámci holdingu Seznam.cz si dokonce člověk může vybírat z toho, co mu je právě po chuti!
Anketa
Zkostnatělost managementu mediálních molochů je tak pro mnohé neprobádanou zátokou. Říkají, že šetří, kde se dá, a přitom chtějí neustále víc a víc peněz. Ministerstvo kultury, které připravilo podklady k diskusi před rozhodnutím do Poslanecké sněmovny, může nyní přemýšlet, proč je jeho návrh takový, jaký je.
Zvyšovat chtějí také do budoucna
Podle návrhu by měl být vyšší poplatek za televizi o 15 korun a za rádio o 1O. Ve chvíli, kdy nekoukám ani na ČT a neposlouchám ani ČRo, mně to přijde prostě jako blbost. Kinu také neplatím jen za to, že kolem něj projdu!
Kdyby došlo k rapidnímu zvýšení kvality a na filmy by se dalo koukat, neměl bych s navyšováním koncesionářských poplatků žádný problém. To však z nabídky státu ani v jednom případě nevyplývá!
Letos by dokonce nemělo vše jednorázovým zvýšením končit. Pokud dojde k inflaci vyšší jak 6 % za rok, měla by další navýšení tuto inflaci pokrývat. Jde tak o návrh právní normy, která může být do budoucna velmi rychle zastaralá - zejména pokud bude přibývat vysílajících televizí „za své“.
Z médií „za své“ by si Česká televize i Český rozhlas měl vzít větší příklad. Ne, že to v eráru nejde! Máme totiž v bývalém triumvirátu státních médií ještě jednu firmu, o které se moc nemluví. Česká tisková kancelář je však tou organizací, do které neteče z peněz daňových poplatníků ani koruna a přesto není prodělečná! Aby byla atraktivní pro své odběratele, nemůže si dovolit produkovat zprávy na úrovni šmíry.
