Hlavní obsah
Názory a úvahy

Revoluce na školních toaletách i v přípravě domácích marmelád

Foto: pexels.com

Důležité je vykonání potřeby.

Novelizací hygienických norem ve školství byla možná spuštěna v právních normách revoluce. Nově nebudou muset být záchodky pro děti děleny na klučičí a holčičí. Podle mého názoru zmizí mušle, aby si děvčata nemusela zakrývat oči.

Článek

Rozhodnutí je totiž na zřizovatelích, jakým způsobem se s provozem prostor, určených pro vyměšování, vypořádají. Nově vznikající školy budou moci ušetřenou plochu využít i ke zvýšení kvality pedagogického procesu. Ze zrušených toalet se tak budou moci stát třeba kabinety pedagogů.

Možná však půjde o oříšek k diskusi i pro obyvatele obcí a jejich zastupitelstva, jak naložit s nově uvolněnými metry ve školách, protože obce zřizují základní školy… (zřizování středních je pak v gesci krajů).

Domácí marmelády se nebudou likvidovat

Ovšem nejde jen o školství, které bylo neúnosně hygienou šněrováno do podoby korzetu, po kterém se mohl kdykoliv snést Damoklův meč úředníka. Nově se prý bez povinnosti instalace dvou toalet, nerezových stolů a několika typů lednic pro přípravu potravin, uváděných do prodeje, obejdou i domácnosti českých kuchařek.

Po věhlasné české kulinářce Magdaleně Dobromile Rettigové sice zůstala hromada receptů, ale pokud se jakýkoliv z nich rozhodla uvést v život mamina z kuchyně a chtěla udělat pár zavařenin a prodat je na tržíšťku, tvrdě narazila! Mohla přijít hygiena a její laskominy barevně označit a vyzvat ji ve správním řízení k jejich likvidaci.

Díky plánované liberalizaci tak nebude muset ani maminka na mateřské před nabídkou marmelády na trhu spojenou s její ochutnávkou muset nejdříve ušetřit milión nebo dva na rekonstrukci a přizpůsobení prostor. Nově bude stačit jeden kastról, jeden vařič, lednice, naběračka, zavařovací sklenice, vařečka a suroviny ke zpracování spolu s oblíbenými ingrediencemi.

Ani jako turista jsem se nenakazil

Možná nadešel čas k rozvolnění i v pohostinství. S dvěma promilemi alkoholu v žilách je mně tedy jedno, jestli jdu na záchod vpravo nebo vlevo, ale doposud i toto reguloval úřední šiml. Která restaurace neměla panenku a panáčka na dveřích, ta se nemohla ani otevřít!

Vždy jsem tak vzpomínal na jedno z mnoha bister na vídeňském bulváru Mariahilferstrasse, kde jsem kdysi posnídal. Chtěl jsem si pak odskočit, ale toaletu jsem neviděl. Špitl jsem lámanou němčinou svoji prosbu číšníkovi, ten mně přinesl klíč a vysvětlil, že záchod je v průchodu domu.

I když jsem tento podle českých norem doposud absolutně nepřijatelný způsob odskočení si realizoval, k žádné mé újmě nedošlo. Naopak jsem si příjemně ulevil a jal se dále seznamovat s půvaby krásného města, kde jsem nikde nepotkal žádného střevní chorobou stiženého turistu, ani místního.

Předpokládám, že časem mohou být příběhy z toaletních setkání ve školách užívány nejen k osvěžení hodin s tématem pohlavní odlišnosti, ale i k pobavení na třídních srazech. Ředitelé škol a školských zařízení se však již dnes musí zamyslet nad tím, jakého pohlaví má být osoba, vykonávající dozor nad žactvem. Policejní normy jasně uvádí, že muže kontroluje muž a ženu žena. Jak to bude na středních a na základkách zatím nikdo neví.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz