Článek
Válka dokáže zamíchat s osudy lidí, ať probíhá kdekoliv. Nedávno jsem mluvil s Ukrajincem (50), který v Česku žije dlouhodobě a vydělává na stavbách, kde se mnoha na Úřadu práce registrovaným zdá práce příliš těžká, proto se do ní někdy nehrnou a občas se jí i vyhýbají.
Dovolená ve válce
„Líbí se mi tu, vydělal jsem si na byt doma,“ vzpomíná na 3 + 1 v přímořském letovisku, kde bydlel. „V roce 2019 jsem v něm měnil okna a dělal rekonstrukci, v roce 2021 jsem doplatil miliónovou hypotéku,“ vypráví.
Dnes je vše jinak. Jeho byt byl přidělen občanovi Ruské federace, který se rozhodl přistěhovat a v Česku se ocitl zbytek jeho rodiny. S tím, co pobrali. S igelitkou v ruce.
První pomoc byla prý úžasná, jeho dcera Viky (8) přinesla před pár dny ze školy vysvědčení se samými jedničkami. Manželka (49) nastoupila do pekárny, prostřední dcera Diana (16) hlídá děti a učí se češtinu: „Není prostě studijní typ.“
Nejstarší dívka muže ze stavby Světa (22) má již své dvě malé děti, manžel bojuje na frontě. Když má dovolenou, odjede za ním na pár dní na Ukrajinu - tu může mít každý voják v činné službě. Ono se totiž nebojuje a ani nikdy nebojovalo na celém území.
Srovnání lze nalézt dokonce i v Česku. Přestože byla II. světová válka, bojovalo se na frontách a na většině území byl klid protektorátu. I tak je Česká republika vnímána jako aktivní účastník konfliktu, který byl ve válce s Říší.
Problémem je dvojkolejnost
Od 1. července došlo ke zcela zásadní změně pravidel pro běžence. Kdo hledal bezpečí, tomu se mohla rozsvítit červená kontrolka. Co se stalo?
Byla stanovena nová pravidla pro vyplácení dávek, prchající přišli o jistotu. Lze jednoznačně souhlasit s tím, že základem pro zajištění obživy člověka je práce, v tom nikdo problém nevidí.
Pokud příjem z práce nestačí na pokrytí potřeby bydlení, vypraví se zaměstnanec na Úřad práce s prosíkem o příspěvek na bydlení. Běženci toto udělat nemohou, musí si vystačit s humanitární dávkou – jestliže samoživitelka se třemi dětmi vydělá 20 000 čistého jako prodavačka, stát jí přispěje na náklady do výše nájmu v Praze nebo Brně až 24 995 a dohlédne, aby famílie měla na základní potřeby.
Při příjmu Ukrajinky 20 000 čistého a 3 dětech do 18 let vzniká od soboty nešťastnici nárok na 5 600,- Kč. Neziskové organizace tak již dnes zvedají varovný prst, protože ze světa je jasné, k čemu to může vést. Práci na černo, bezdomovectví, zvýšení kriminality, vzniku ghet.
Pokud by dvoukolejnost systému pomoci běžencům byla ve světě běžná, herec Jiří Voskovec by si nezahrál nikdy ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Herec Pavel Landovský by nedostal místo ve vídeňském Burgtheatru. Miloš Forman by nikdy nenatočil ani Amadea, ani Přelet nad kukaččím hnízdem. Buď by se vrátili nebo by dožili ve frontě na teplou polévku.
Existuje vlastně budoucnost pro lidi, kteří dnes hledají ochranu? Opravdu již dva dny platí zhmotnělá slova ze známá písničky? „Táhněte do háje - všichni pryč…. Na kolena, na kolena, na kolena, na kolena. Je to tak…“
