Článek
Když mně v roce 1988 bylo 17, přišel jsem domů o půlnoci v lehce podroušeném stavu. Pivo mně chutnalo a čas v hospůdce IV. cenové skupiny, kde jsem trávil první prázdninový víkend, letěl jako bláznivý.
Také jsme probírali velmi důležité věci, o kterých nešlo mluvit jinde a jinak…
V předsíni jsem při zouvání bot zakopnul a všechny doma vzbudil. „Dokud si nebudeš vydělávat a nebudeš bydlet sám, budeš do desíti doma,“ pamatuji si do dneška na rozdíl od obsahu v mých sedmnácti zcela zásadního rozhovoru.
Tísňové linky mohou kolabovat
Podobné situace v českých domácnostech mohou skončit.
Podle uvažované novely občanského zákoníku bude stát fyzický trest rodičům dětem nebo dospívajícím mimo zákon.
Každý by také měl vědět, kde a jak bude moci řešit nepříjemnou situaci, ve které se ocitne. Bude pak hodně záležet na dětech a dospívajících, jestli v exponovaných dnech kolem předávání vysvědčení nedojde k zahlcení tísňových linek 158 nebo 156.
Podporu má novela právní normy skrz celé politické spektrum. Česko je totiž jednou z posledních zemí v Evropě, kde fyzické tresty dětí nejsou zakázány.
Problémy by měla řešit rodina
Mělo by jít spíše o signál než nějaký další skutek, jehož cílem by mělo být ještě více státem utáhnout šrouby v rodinách. Sankce v podobě konkrétního trestu by dospělým hrozit neměla.
Jakým způsobem se tedy rodiče vypořádají s možnými negativními okolnostmi dětství a dospívání, bude záležet na nich. Ono i dítě totiž může potrápit…
Jako kantor si vzpomínám na situaci ze sborovny, kdy kolegyně jako vítěznou trofej přinesla nedopitou láhev vaječného koňaku: „Tu jsem našel otevřenou u kontejneru nedaleko školy,“ odpověděl během vyšetřování skutku s radostí deváťák, domnívající se, že „vše vyřešil“.
Pokud by mu třídní učitelka dala dýchnout, mohla by sama dostat výpověď z pracovního poměru a její chování by řešila Česká školní inspekce. Nepovolenou látku tedy předala rodičům chlapce s prosbou, ať žáka poučí, že poživatiny u popelnic mohou být zdrojem infekce.
Jakým způsobem se přijatá novela občanského zákoníku o trestání dětí promítne do života českých rodin, ukáže budoucnost. Jediným, kdo může vykládat právní normy, je nezávislý soud. Jasněji tak bude, až první žaloba dítěte na rodiče přistane na stole konkrétního soudce.
