Článek
Z tohoto úhlu pohledu mně jako od detailů oproštěného čtenáře novin a diváka televizního zpravodajství přišlo objektivní v případu malé Natálky uložení vysokých trestů odnětí svobody ve výši okolo 20 let nepodmíněně.
Pachatelé se mohli napravit
Čtyři mladíci hodili zápalnou lahev do domu, to neměli vůbec dělat, něco podobného je nemělo ani napadnout, ať za své činy pykají. Jako živoucí pochodeň byla zasažena malá holčička Natálka, která se musela naučit žít se způsobenou újmou.
V den, kdy vyšlo najevo podmínečné propuštění pachatelů žhářského útoku z výkonu trestu, se strhla nevídaná mediální bouře, v rámci které se k případu vyjadřoval kde kdo. Zpravidla pohoršeně. Jak je to možné, když Natálka ještě trpí? Hanba českého soudnictví, hodnotí Romové propuštění vítkovských žhářů - iDNES.cz
„Odsedět si“ z 20 let trestu skoro dvě třetiny však znamená i nějak se vyvinout. Pachatelé již nejsou žádní mladíci, ale dospělí, kteří mohli projít nějakou formou vnitřní proměny či katarze.
Pokud se rozhodli podat žádost o podmíněné propuštění, nejdříve sami museli dospět k závěru, že se cítí napraveni. O stavu jejich nápravy pak bylo rozhodováno v nezávislém soudním procesu. Předpokládám, že soud vzal v úvahu i stanovisko orgánů Vězeňské služby ČR, která je více jak 10 let sledovala a mohla si tak udělat závěr o tom, jestli nemlží.
Trest musí mít smysl
Žijeme ve společnosti, která neuznává trest typu oko za oko, zub za zub. I když se to mnoha lidem líbit nemusí.
Pokud došlo k nápravě, soud rozhodne o podmíněném propuštění. Odsouzenému je dokonce stanovena lhůta, během které se dále zkoumá, jestli se nedopouští trestné činnosti. Pokud spáchá nějaký trestný čin, opět za ním zaklapne vězeňská brána.
Na svobodě se tak ocitají zloději, podvodníci, pachatelé násilných trestných činů a vrazi. Pro očistný proces v životě každého z nás je důležité nejen odhalit, dopadnout, odsoudit, ale především napravit a dát šanci na nový začátek. Někdo ho využije, jiný ne a vrátí se, pšenka mu na svobodě prostě nepokvete.
Uložený trest musí mít vždy smysl, aby nešlo jen o výraz a reakci na dav volající touhu po pomstě. V mnoha případech se trest svým účinkem neminul a kdysi odsouzení pachatelé nejrůznějších skutků dnes žijí bez problémů mezi námi a nikdo jim jejich minulost ani nepřipomíná.
Několikanásobný vrah Jiří Straka si změnil jméno a žije poklidným životem kdesi na vesnici. Z historie známe i případ Václava Babinského, který dožil v ženském klášteře v Praze – Řepích jako zahradník.
