Článek
Zcela jistě někteří vnímaví čtenáři znají situaci, která se odehrála v jednom z českých dětských domovů během vyučování. Chlapec (15) o přestávce souložil se spolužačkou (14), věc nyní šetří policejní orgány.
Cukr a bič
Práva a povinnosti dospívajících, umístěných ve výchovných ústavech, mají za cíl změnit jejich návyky tak, aby po opuštění zařízení byl každý z nich schopen normálně fungovat a nedostávat se do střetu se zákonem.
Na prvním místě by měl každý z chovanců dodržovat stanovený řád a plnit pokyny zaměstnanců těchto zařízení. To jim kromě režimu zpravidla zajišťuje i vzdělání v některém z učebních oborů, jednoduše uplatnitelných na trhu práce.
Trestem za porušení pak může být ztráta možnosti účastnit se kolektivní akce, kterou organizuje zařízení, nebo zákaz vycházek.
Za příkladné výsledky při plnění si svých povinností může být udělena naopak finanční odměna nebo povolena vycházka až na 12 hodin mimo zařízení.
Systém fungování trestů a odměn by pak měl posílit vytvoření přijatelného žebříčku hodnot pro společnost a hlavně pro život jednotlivce. Krást, loupit a ani přepadat se prostě nemá, stejně jako šikanovat slabší…
Jde o poslední varování
Důvodů, proč se dospívající ocitne v ústavní nebo ochranné výchově, je mnoho. Jejich společným rámcem je odborná zkratka EPCHO ( = extrémní poruchy chování). Ty se však podle mého názoru na ulici nalézt nedají, ale jsou důsledkem působení negativních vlivů na dítě.
Nezletilý, který má v domácím prostředí jasně stanovené mantinely, se nedopouští extrémních excesů, i když nám mnohdy může brnkat na nervy neposloucháním nebo odmlouváním či svojí paličatostí.
Nařízený pobyt v institucionalizovaném zařízení tak je mnohdy posledním varovným signálem, po kterém už následuje šikmá plocha. Kdo z dětí pár let před dospělostí neudrží balanc, může sjet rovnýma nohama až do výkonu trestu odnětí svobody.
Hazard s důvěrou se nevyplácí
Nedávno byl odvolán ředitel Výchovného ústavu ve Višňové. Česká školní inspekce na něj dokonce podala trestní oznámení. V zařízení, které vedl, prý toleroval šikanu mezi svými svěřenci. Pokud vše opravdu proběhlo tak, jak je sepsáno v policejních spisech, jde o fatální selhání.
Děti, kteří ve Višňové tráví svůj čas, si zaslouží férové jednání a důstojný přístup personálu! Pokud v něj totiž ztratí důvěru, přichází o jednu z posledních iluzí o spravedlivém fungování světa, do kterého dorůstají, i když v něm zatím neumí žít bez problémů.
Zdroj:
