Článek
Den milovníků knih je neoficiální mezinárodní den, který má jednoduchý cíl a smysl. Odložme telefony, vypněme televize a oslavme knihy, a především radost ze čtení. A právě ta radost ze čtení je důležitější, než se může zdát.
Povinná literatura pomáhá, nebo spíše škodí?
Na povinnou literaturu mám já osobně velmi špatné vzpomínky. Především na osmou třídu a Psohlavce od Jiráska. Tato kniha, kterou jsme dostali povinně, zasekla mé čtení na další čtyři roky. Od knih jsem se přesunul ke čtenářským deníkům mých sourozenců, které jsem jen přepisoval. Pokud se něco podobného děje i na současných základních, či středních školách, s dnešní technologií, je jasné, že žáci a studenti využijí internet a umělou inteligenci. Především u děl, která jsou sice označená učitelem jako klasická a dobrá, ale pro současné žáky jsou nečitelná.
Když se z radosti stane úkol
Povinná literatura není sama o sobě špatně. Škola má ukazovat i knihy, po kterých by žáci běžně nikdy nesáhli. Problém nastává ve chvíli, kdy se čtení smrskne na: Přečti - zapiš do deníku - nauč se postavy. Protože poté je jednoduché onen první krok, ono přečti, nahradit slovem opiš. A pokud místo samotného čtení po žácích hlavně chceme, aby znali činy hlavních a vedlejších postav, pokud bude důležitější dílo umět shrnout a zařadit do kontextu tehdejší doby než ho reálně přečíst a užít si ho, má smysl předstírat, že ta díla žáci čtou?
Dobré je nechat dětem trochu výběru
Školství je plné závěrů pedagogických výzkumů. Jako kritické, s ohledem na samotné čtení, se jeví zjištění, že ochota číst na prvním stupni základní školy neupadá, nicméně mezi pátou a osmou třídou postupně klesá. Zároveň ale zájem klesá pomaleji, pokud se žákům nechává možnost vlastního výběru. Není třeba seznam povinné literatury hned pálit. Možná by stačilo dát jen větší možnost volby. (Engler & Westphal, 2024)
Předsudky, předsudky, předsudky
Mezi učiteli narážím někdy na další problém a to je rozhodnutí, co je kvalitní a dobrá literatura a co se už nepočítá. Co je kvalitní dílo a co už je jen něco mimo. Komiksy jsou nesmyslné obrázky pro děti. Fantasy jsou pohádky o dracích bez většího literárního přesahu. A Sci-fi, vesmírné lodě a mimozemšťani, cestování časem, to přeci není pořádné čtení. Právě tyto stereotypy, které mohou mít učitelé, ovlivňují jejich ochotu tyto knihy při výuce používat. To následně může vést k tomu, že žáci nemohou sáhnout po aktuální literatuře plné draků, upírů, kouzel, nebo po příbězích manga, protože to přeci není ta pravá literatura. (Kerneža & Saksida, 2024)

Takto vypadá jedna z našich polic knihovny. Klasice nevadí, že ji dělají společnost draci. To jen lidé s tím mají občas problém.
Co je cílem povinné literatury?
Otázka, která mě jako učitele vzhledem k povinné literatuře zajímá nejvíce, je: Jaký je tedy cíl povinné literatury?
Pokud je to samotné čtení, tak selhává na plné čáře. I když jsou ve výběrech díla, která stojí za to, tak pokud žák sáhne po takových kouscích jako je Babička, nebo Psohlavci, tak velmi rychle zjistí, že život je příliš krátký na podobné knihy. A v horším případě přestane číst úplně, ze stejného důvodu. Pokud je cílem povinné literatury přehled o dílech, nikoliv samotná četba, tak nemá smysl daná díla povinně číst, stačí se o nich učit.
Proč číst?
Točíme se dokola kolem literatury a četby, proto by bylo dobré si vyložit pár karet ohledně četby. Čtení pomáhá se slovní zásobou. Děti, které čtou pro radost, vykazují větší pokroky v budování a používání slovní zásoby. Zároveň se objevil také pozitivní přesah do dalších předmětů, nejspíše kvůli tomu, že čtení buduje jazyk, kterým poté komunikujeme a ve kterém se učíme. (Sullivan & Brown, 2015)
Když čteme příběh, trávíme nějakou dobu v jiném světě, díváme se na něj jiným pohledem. Díky četbě bylo zjištěno několik účinků, především rozvoj schopnosti přemýšlet o pocitech, myšlenkách, postojích a perspektivě druhých lidí. Takže pokud máte pocit, že ze světa mizí empatie, možná to jde ruku v ruce s četbou. (Wimmer et al., 2024)
Samotné vlastnictví knih v domácnosti souvisí s vyšší čtenářskou, numerickou i digitální gramotností. Tato souvislost byla zjištěna i po zohlednění vzdělání a zaměstnání rodičů. Knihy tak nejsou jen hezkou dekorací, ale účelným prostředkem k lepším schopnostem. (Evans et al., 2012)
Čtenářem se člověk nestane z donucení.
Povinná literatura má ve škole své místo. Stejně jako klasická literatura, která žáky seznamuje s historií, jazykem a kulturou. Neměla by ale cíleně likvidovat radost ze čtení. Pokud dítě přečte fantasy, sci-fi, nebo komiks a díky tomu později sáhne po další knize, není to prohra literární výchovy. Možná právě naopak.
Den milovníků knih ostatně neoslavuje lidi s nejdelším seznamem přečtených knižních titulů. Oslavuje ty, kteří si knihu otevřou, i když je k tomu nikdo nenutí. A možná právě to by měl být jeden z hlavních cílů školní četby.
Čtete? A chcete po dočtení číst něco dalšího? Pak jste milovníkem knih a dnes máte svůj den. Oslavte ho nějak příhodně, třeba knihou.
Zdroje:
Engler, L., & Westphal, A. (2024). Teacher autonomy support counters declining trend in intrinsic reading motivation across secondary school. European Journal of Psychology of Education, 39, 4047–4065. doi:10.1007/s10212-024-00842-5.
Evans, M. D. R., Kelley, J., Sikora, J., & Treiman, D. J. (2010). Family scholarly culture and educational success: Books and schooling in 27 nations. Research in Social Stratification and Mobility, 28(2), 171–197. doi:10.1016/j.rssm.2010.01.002.
Kerneža, M., & Saksida, I. (2024). Slovenian language teachers’ attitudes towards introducing comics in literature lessons in primary school. Center for Educational Policy Studies Journal, 14(1), 199–224. doi:10.26529/cepsj.1444.
LA County Library. (n.d.). Book Lovers Day.
National Day Calendar. (n.d.). National Book Lovers Day – August 9.
Sullivan, A., & Brown, M. (2015). Reading for pleasure and progress in vocabulary and mathematics. British Educational Research Journal, 41(6), 971–991. doi:10.1002/berj.3180.
Wimmer, L., Currie, G., Friend, S., Wittwer, J., & Ferguson, H. J. (2024). Cognitive effects and correlates of reading fiction: Two preregistered multilevel meta-analyses. Journal of Experimental Psychology: General, 153(6), 1464–1488. doi:10.1037/xge0001583.






