Článek
Poslanec Jindřich Rajchl věnoval svůj nejnovější facebookový příspěvek zdánlivě počtům lidí na Letné. Ve skutečnosti především urážkám. Novinářku Anežku Hněvkovskou označuje za „aktivistku hrající si na žurnalistku“ a její práci za „výplod“. Mikuláš Minář je zase „defraudant“, „Mimi“ a „Baron Prášil“. Z věcného vysvětlení pak Rajchl vyrobil karikaturu, podle níž se novinářka snaží rozdíl v návštěvnosti obou akcí vysvětlit deseti kadibudkami.
Začněme přitom důležitým detailem: údaj 250 tisíc lidí na demonstraci v březnu 2026 nebyl přesným součtem účastníků, ale odhadem pořadatelů. Anežka Hněvkovská ve svém příspěvku pro pořad Řetězák netvrdí, že každého demonstranta osobně přepočítala. Vysvětluje mnohem prostší věc: z údaje o 70 tisících prodaných vstupenek na koncert nelze dokázat, že odhad čtvrt milionu účastníků jiné akce je fyzicky nemožný. Rajchl polemizuje s tvrzením, které v textu ve skutečnosti není.
Koncert Marka Ztraceného navíc nebyl uspořádán jako volně zaplněná plocha. Měl velké pódium, technické a produkční zázemí, bezpečnostní koridory, občerstvení, toalety a rozměrné tribuny. Publikum bylo rozděleno mezi sezení na tribunách a několik sektorů pro stojící diváky. Kapacitu placeného koncertu navíc neurčuje jen počet metrů čtverečních, ale také výhled na pódium, evakuační pravidla a bezpečnost. Rajchlovo tvrzení o „totožném prostoru“ proto neplatí. Geograficky šlo o Letnou, provozně o dva úplně jiné areály.
Že se na Letnou může vejít výrazně více než 70 tisíc stojících lidí, přitom neukazuje pouze Minářův odhad. Po demonstraci v červnu 2019 odhadla policie účast na 200 tisíc lidí a organizátoři na 250 tisíc. T-Mobile následně na základě anonymizovaných lokalizačních dat dospěl k odhadu více než 283 tisíc osob. Ani tato metoda není dokonale přesná a samozřejmě nedokazuje počet účastníků demonstrace z roku 2026. Spolehlivě však vyvrací Rajchlovo líčení čtvrt milionu lidí na Letné jako popření fyzikálních zákonů.
Stejně problematická je Rajchlova potřeba přilepit k tématu osobní urážky. Označit Mináře bez předložení důkazu za „defraudanta“ není argument k počítání davu. Nazývat novinářku „aktivistkou“ a její práci „výplodem“ také nevyvrací jedinou její větu. Kdyby měl Rajchl vlastní výpočet plochy, hustoty davu nebo věrohodnější data, mohl je jednoduše zveřejnit. Místo výpočtu ovšem nabídl přezdívky, sexuální narážku na Minářovy trenýrky a osobní útok na autorku.
Navíc nejde o první podobný případ. Rajchl už veřejně dehonestoval například novinářku Zuzanu Černou, Sašu Uhlovou či novináře Jana Stránského. Pod příspěvkem o Černé se následně objevily i výzvy k jejímu zabití. Jeden z jejich autorů dostal letos v létě půlroční podmíněný trest a peněžitý trest. Za cizí komentáře samozřejmě odpovídají jejich autoři, nikoliv automaticky Rajchl. Poslanec už ale nemůže předstírat, že netuší, co se po jeho osobních výpadech pod podobnými příspěvky odehrává. O urážení žen Rajchlem psal například Dámský deník nebo jiný článek zde na Médiu.
Roman Máca ve své reakci připomněl, že „novinářka […] je mladá maminka“. Lidsky je to podstatná připomínka, profesně by ale neměla být rozhodující. Anežka Hněvkovská nemusí být matkou, aby si zasloužila věcnou polemiku namísto předhození rozhořčenému publiku. Politik, který má argumenty, odpovídá výpočtem na výpočet a zdrojem na zdroj. Politik, který místo toho ukáže na konkrétní novinářku, přidá několik urážek a ponechá zbytek svým fanouškům, neobhajuje pravdu. Pouze vyrábí další terč.
