Článek
„Mnozí Jindru Rajchla milují, protože říká pravdu,“ napsala liberecká kandidátka na primátorku za PRO Lenka Tarabová. A dodala, že pravda si vždy najde cestu na světlo. S tím lze vlastně souhlasit. V tomto případě ovšem cesta vede hlavně přes staré facebookové příspěvky Jindřicha Rajchla. A jejich čtení pro pověst neomylného hlasatele pravdy nedopadá právě nejlépe.
Jako bojovníka za pravdu ho samozřejmě nelíčí jen Tarabová, ale například i dezinformační média. Jak si na tom tedy Rajchl stojí?
V červenci 2022 Rajchl napsal, že už asi tři měsíce tvrdí, že benzin a nafta budou stát 100 korun za litr. Přidal i bonmot o tom, zda bude na podzim dražší litr benzinu, nebo bochník chleba. Podle oficiálních údajů Ministerstva průmyslu a obchodu činila průměrná cena Naturalu 95 v roce 2022 přibližně 41,75 koruny a nafty 43,42 koruny za litr. V roce 2023 ceny dále klesly. Stokorunový litr tak zůstal pouze v Rajchlově prognóze.
Ani to ho od čerpacích stanic neodradilo. V prosinci 2022, po ruské reakci na cenový strop pro ropu, předpověděl pohonné hmoty za 150 korun za litr – a ještě dodal: „Do té doby, než vůbec nějaké pohonné hmoty budou.“ Česko však nezůstalo bez benzinu ani nafty a ceny se hranici 150 korun nepřiblížily. Průměr za rok 2023 činil u benzinu 37,79 a u nafty 36,07 koruny. Mezi politickou kritikou vlády a věštbou o prázdných pumpách je zkrátka rozdíl.
V srpnu 2022 přišla další definitivní předpověď: „Pokud Rusko zastaví plyn, je konec.“ Česká republika přitom v prvním čtvrtletí roku 2023 podle Ministerstva průmyslu a obchodu nedovezla žádný ruský plyn. Dodávky přicházely přes Německo z Norska a z terminálů LNG v Belgii a Nizozemsku. Země neskončila a zásobníky byly na jaře naplněné dokonce nejvíce od začátku příslušných statistik v roce 2015. Energetická situace byla drahá a komplikovaná, ale Rajchlovo kategorické „je konec“ se nepotvrdilo.
Podobně si vedla jeho jaderná prognóza. V říjnu 2022 tvrdil, že máme palivo jen na 12 až 16 měsíců, jiné než ruské palivové tyče jsou prý „zcela nepoužitelné“ a české jaderné elektrárny skončí přibližně za rok, možná dříve. Jaderné elektrárny tuto prognózu poněkud neukázněně ignorovaly. Dukovany a Temelín v roce 2023 vyrobily dohromady 30,4 TWh elektřiny, což byl jejich čtvrtý nejlepší výsledek v historii. Temelín vyrábí dál i v roce 2026. ČEZ navíc už v dubnu 2022 uzavřel smlouvy se společnostmi Westinghouse a Framatome na dodávky paliva pro Temelín.
U elektřiny Rajchl nešířil jen katastrofické scénáře, ale také zavádějící vysvětlení, jak se tvoří její cena. Tvrdil, že ČEZ vyrobí kilowatthodinu za několik desítek haléřů, pošle ji na burzu v Lipsku, koupí ji zpět a českým odběratelům ji prodává přibližně za 25 korun. Takto však obchodování nefungovalo: ČEZ svou elektřinu na burze „nekupoval zpět“, velkou část produkce prodával dopředu a burzovní spotová cena nebyla totožná s konečnou cenou pro domácnost. Pravdivým jádrem bylo, že elektřina výrazně zdražila a pro řadu domácností i firem to představovalo vážný problém. To ale z Rajchlovy historky o výletu elektřiny do Lipska pravdu neudělalo.
A pak je tu politika. Den po začátku ruské invaze Rajchl vykládal, že Putin je už skoro v Kyjevě a Západ kapituluje. O den později tvrdil, že Volodymyr Zelenskyj pochopil, že prohrál. Ruská armáda se však od Kyjeva stáhla, Zelenskyj zůstal prezidentem a západní pomoc pokračovala. Předpověď, která měla působit jako chladná geopolitická analýza, zestárla během několika týdnů.
Rok 2022 byl mimořádný a nikdo tehdy nedokázal ceny energií ani průběh války předvídat přesně. Samotná chybná prognóza také není automaticky lží. U Jindřicha Rajchla je však pozoruhodná četnost, sebejistota a rozsah omylů: benzin za 100, později za 150 korun, možné zmizení pohonných hmot, konec bez ruského plynu, odstavení jaderných elektráren a rychlé ruské vítězství.
Lenka Tarabová tedy má pravdu alespoň v jednom: pravda si nakonec cestu na světlo najde. Občas jen osvítí něco jiného, než autor původního oslavného příspěvku zamýšlel.
