Článek
Na Facebooku se objevil další z těch příspěvků, které jsou krátké, úderné a tváří se jako geopolitická analýza po třech kávách: „Slovensko zavírá všechny hraniční přechody s Ukrajinou. 👍👍👍“ Pod tím komentář: „U nás by se mělo udělat to samé.“ Člověk by skoro čekal, že následovat bude mapa střední Evropy. Ta by totiž celý příběh trochu zkomplikovala.
Ano, Slovensko skutečně 13. května dočasně uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou. Jenže slovo „dočasně“ je tady asi tak důležité jako brzdy v autě. Podle slovenské finanční správy byly přechody uzavřené zhruba od 15:00 a kolem 17:00 byly opět otevřené. Šlo tedy přibližně o dvě hodiny, nikoli o historický obrat, konec sousedských vztahů ani slovenské „konečně jim to zatrhli“.
Důvod byl také o poznání méně ideologický, než by se z palců nahoru mohlo zdát. Slovensko neuzavřelo přechody proto, že by se rozhodlo demonstrovat tvrdý politický postoj proti Ukrajině, ale kvůli bezpečnostní situaci při rozsáhlém ruském útoku na západní Ukrajinu. Výbuchy byly hlášeny i v oblasti Užhorodu, tedy velmi blízko slovenské hranice. Reuters popsal útok jako rozsáhlý dronový a raketový úder na západ Ukrajiny poblíž hranic států NATO; Slovensko v reakci dočasně uzavřelo přechody a Polsko posilovalo protivzdušná opatření.
A tady přichází ta kouzelná proměna, kterou známe z proruských a protiukrajinských narativů: Rusko zaútočí na Ukrajinu poblíž hranic NATO. Slovensko kvůli bezpečnosti na dvě hodiny zavře přechody. A český Facebook z toho vyrobí: „Vidíte, Slovensko zavírá hranice před Ukrajinou, udělejme to taky.“ Viník se z obrazu nenápadně vystřihne, příčina zmizí a zůstane jen emocionální titulek, který se dá odměnit palcem nahoru.
Je to podobné, jako kdyby někdo napsal: „Hasiči zavřeli ulici. 👍👍👍“ A už nedodal, že v té ulici hoří dům. Pak by se pod tím objevil komentář: „U nás by se mělo udělat to samé.“ Co přesně? Zavřít ulici? Zapálit dům? Nebo hlavně cítit, že jsme na správné straně internetového rozhořčení?
Nejvtipnější je samozřejmě poznámka, že „u nás by se mělo udělat to samé“. Česká republika totiž s Ukrajinou nesousedí. Česká republika má hranice s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Ukrajina mezi nimi z nějakého zvláštního kartografického důvodu není. Takže pokud má Česko „zavřít hraniční přechody s Ukrajinou“, bude nejprve nutné buď přestěhovat republiku, nebo vynalézt hranici čistě pro potřeby facebookového komentáře.
Česko-ukrajinská hranice
To ale na podobných příspěvcích není jen legrační. Je to i poučné. Ukazují, jak funguje část informačního prostředí: vezme se reálná zpráva, usekne se z ní čas, důvod a kontext, přidá se emotivní postoj a publikum si zbytek doplní samo. Ideálně tak, aby Ukrajina vypadala jako problém i ve chvíli, kdy je problémem ruský útok. Seznam Zprávy i ČT připomněly, že slovensko-ukrajinská hranice je dlouhá zhruba 98 kilometrů, jsou na ní tři silniční a dva železniční přechody a zároveň jde o vnější hranici EU a Schengenu. To je docela jiná situace než český komentář „udělejme totéž“.
Proruský narativ nemusí vždycky vypadat jako vlajka s Putinem v obýváku. Někdy vypadá jako nevinný povzdech, že „Slováci konečně zavřeli hranice“. Jenže když se podíváme na fakta, zjistíme, že ve skutečnosti šlo o krátké bezpečnostní opatření vyvolané ruskými útoky. Tedy přesně těmi útoky, které se v podobných komentářích obvykle jaksi záhadně vypaří.
Takže ano: Slovensko hranici s Ukrajinou na chvíli zavřelo. Ale ne proto, aby potěšilo české facebookové geopolitiky. Zavřelo ji kvůli bezpečnosti, protože Rusko útočilo nebezpečně blízko slovenského území. A Česko by „totéž“ udělat nemohlo, ledaže by se mezitím Morava protáhla až k Užhorodu.
