Článek
Změny klimatu (ne zcela přesně globální oteplování) už ve 20. letech 21. století nejsou jen vědeckou hypotézou, ale naprosto potvrzeným faktem a realitou, jak může pozorovat každý člověk téměř denně (původně jsem chtěl vydat článek až v červenci, až budou zase skoro čtyřicítky, ale nevydržel jsem to).
Probíhá klimatický rozvrat a může za to člověk vypouštěním emisí, především CO2 do ovzduší. Popírat něco takového už je tak někde na úrovni ploché Země - nikdo to snad nemyslí vážně, ale je to jen bizarní troling. Dokonce i samotný guru pochybovačů, Václav Klaus, už přiznal porážku.
Už nelze hovořit ani o nějakém odvracení katastrofy v budoucnosti, protože ta katastrofa už začala. Pokud máme planetu předat budoucím generacím v alespoň nějakém obyvatelném stavu, je třeba zásadně omezit emise CO2 (včera bylo pozdě), jejichž producentem je z velké míry silniční doprava, tedy spalovací motory.
Zákaz provozu spalovacích motorů je tak zcela logický a správný, měl by přijít roku 2050, přičemž do roku 2035 bude zakázán prodej nových automobilů na fosilní paliva.
Osobně jsem ale přesvědčen, že i tyto termíny jsou značně ohroženy a kdybych se měl vsadit, zda to bude skutečnost, vsadil bych, že nikoli. Jednak proto, že fosilní lobby je velmi silná a jednak proto, že automobily jsou prostě důležitým faktorem moderního života, jak rozebírám v následujícím odstavci.
Proto říkám: zakažme pro začátek alespoň spalovací motocykly. (A motorsport, malá letadla apod.)
Automobily slouží většinou k „něčemu“, motorky jen k zábavě
Zákaz automobilů je obecně problémem, protože je třeba uznat, že mnozí lidé se bez nich neobejdou. Když jste například obkladač, tak zkrátka musíte cestovat po zakázkách a vozit si s sebou nářadí a materiál. Náhrada ve formě bezemisních motorů, jako elektro či vodík, navíc přichází velmi pomalu.
Na okraj: naše vláda raději dotuje závody motocyklů, než aby podporovala elektromobilitu; ze státního rozpočtu půjde 300 milionů (!) korun jen na to, aby několik mužů mohlo jedno odpoledne vypouštět emise skleníkových plynů. Za to mohlo být 300 nízkopříjmových domácností, které mohly nahradit svá stará auta bezemisními elektromobily.
Obecně automobily slouží k něčemu. K tomu, aby člověka či věci dopravily z místa A do místa B, přičemž většina lidí volí automobil proto, že přijatelná alternativa (třeba stejně rychlý vlak) neexistuje. Málokdo si jízdu autem užívá jako zábavu (ekozločince Turka ani nezmiňuji).
Kdybych někde u výpadovky ve městě umístil teleport, který by všechny osoby z aut dopravil na místo, kam chtějí jet, jsem si jist, že naprostá většina lidí by ho využila. Lidé tak jezdí auty ani ne tak proto, že by chtěli, ale proto, že je to v dané situaci vzhledem ke všem okolnostem nejpřijatelnější doprava.
Ovšem ne tak motocykl!
Na motorce naopak málokdo jede „někam“ (a ne, párek s hořčicí někde ve výletním bufetu neberu). Většina motorkářů jezdí jen zážitkově, cesta je jejich cílem, jedou jen bez užitku tam a zpět, protože jim samotná jízda přináší zvláštní druh vzrušení. Na motorce neuvezete takřka žádný náklad, takže tu neexistuje důvod přepravy věcí. A jsem si jist, že naprostá většina z té malé menšiny motorkářů, kteří jezdí „někam“ (většinou to bude zaměstnání) by mohla místo spalovacího motocyklu využívat elektorskútr, který je - na rozdíl od elektromobilu - relativně levnou záležitostí.
Z toho plyne, že automobily je možno omezovat nepřímo tak, že budeme podporovat jiné - nezávadné - způsoby dopravy. Například zřizováním tras pro cyklisty ve městech, budováním 15minutových pěších měst, rychlé a spolehlivé vlakové dopravy atd.
Lidé z aut vystoupí a sami se jich vzdají, pokud budou mít alternativu v podobě kvalitnější varianty dopravy. Lze si jen zbožně přát, aby političky a politici konečně našli odvahu k budování právě takových opatření, aby lidé nakonec z aut vystoupili „dobrovolně“ a legislativní zákaz vlastně ani nebyl potřeba, protože auta prostě s pokrokem vymizí.
Ovšem u motocyklu to neplatí. Ty lidé využívají převážně ke své zábavě. Proto se jich motorkáři nikdy nevzdají sami, není možné je nějakými nepřímými opatřeními eliminovat. Jejich legislativní zákaz je tedy namístě ještě více než v případě automobilů.
Omezování svobody?
Slovo zákaz působí na mnohé bojovníky za svobodu (zejména ovšem na ty, kteří si pletou svobodu se sobectvím) jako červený hadr na býka. „Zase chtějí něco zakazovat.“ To je ovšem podstata každého zákona. Každý je svým způsobem omezení určité svobody.
Hlavně ale svoboda jednoho končí tam, kde končí svoboda druhého. Vaše svoboda užít si trochu adrenalinu za řidítky, je v rozporu s tím nejzákladnějším právem našich budoucích potomků, právem na život. S malou nadsázkou si představme následující situaci:
Rok 2150, kdesi na Sibiři, která je spolu s Kanadou posledním obyvatelným koutem planety:
„Tati, proč už nelze žít po celé planetě?“
„Protože tvůj praprapradědeček si chtěl užít trochu vzrušení z rychlé jízdy.“
Zákaz něčeho, co druhým škodí (a když škodíme planetě, škodíme úplně všem - lidem i zvířatům - budoucnosti) je tak zcela v pořádku. Ostatně, s ekologickými zákazy již máme jako lidstvo svoje dobré zkušenosti. Zakázali jsme olovnatý benzín, protože každý ví, že olovo škodí, zakázali jsme CFC látky, čímž jsme zvrátili vážnou hrozbu ozonové díry. A vnímá to někdo jako omezování svobody? Mrzí někoho, že si nemůže natankovat benzín „super“ s vyšším oktanovým číslem? Je omezena vaše svoboda, když v ledničce máte namísto CFC nezávadnou alternativu?
A teď chceme když ne zvrátit, tak alespoň mírnit, klimatický rozvrat. Proč je tedy takový problém přijmout zákaz jeho příčiny?
Jak už jsem řekl v předchozím odstavci: bez motocyklů se ostatně dá žít. Zákazem motocyklů bychom zakázali jen zábavu, zbytnou věc.
Nadřazovat zábavu nad životy jiných není svoboda! A zákaz takových zábav je tedy naopak v soulady s principy svobodné společnosti.
Argument „je to jen málo, tak se může“ je z principu chybný
Chápu, co si teď mnohé a mnozí říkáte. Vždyť motorky mají malou spotřebu, na celkovém množství emisí se podílí jen velmi málo. To je úplně zanedbatelné, že?
Tak za prvé - není to zanedbatelné a za druhé - motocykl má naopak vysokou spotřebu. Větší než dopravní letadlo!
K tomu prvnímu: je to vlastně taková ta pseudoobhajoba, kterou často používají drobní zloději - „ale vždyť ostatní kradou mnohem víc. I v milionech.“
To, že kradou jiní, je sice fakticky pravda, avšak nijak to neospravedlňuje žádnou konkrétní krádež, ani drobnou. Supermarket má obraty i náklady v miliardách, jistě, kvůli jedné ukradené čokoládě nezkrachuje, ale i přesto je nutno pachatele stíhat a trestat za přestupek.
Jak by to totiž dopadlo, kdyby všichni kradli, byť jen drobně?
A na základě tohoto principu si zkusme představit, kdyby každý člověk na planetě Zemi měl motocykl a vypouštěl by tolik emisí, kolik vypustí průměrný motorkář dnes. To už by nebylo zanedbatelné, že?
Země by dokázala bez následků (tedy bez výraznějších změn klimatu) zpracovat určité množství skleníkových plynů (které dnes jako lidstvo hrubě překračujeme). Toto množství označme X. A teď X vydělme osmi miliardami. Tak to je „povolený“ příděl emisí na každého z nás. Jsem si jist, že průměrný motorkář toto množství překročí už jen svou „mašinou“.
Jinak řečeno: kdyby každý z osmi miliard na planetě vypouštěl tolik emisí, jako ty vypustíš ze své motorky, bylo by to zanedbatelné? Proč potom ty můžeš, ale ostatní ne?
Motocykl je tak výrazem vrcholného sobectví!
Motocykl má větší spotřebu než dopravní letadlo
A kromě toho, motocykl opravdu nemá malou spotřebu, naopak - „žere“ víc než dopravní letadlo! Ťukáte si na čelo? Tak se podívejme na konkrétní čísla:
- Univerzální naked bike: 3,5 litru na 100 km.
- Chopper: 4,9 litrů na 100 km
- Supersport: 5,7 litru na 100 km.
A teď srovnejme s dopravním letadlem. Takový stroj sice v absolutních číslech pozře obrovské množství paliva, ale také pojme mnoho pasažérek. V přepočtu na jednu přepravenou osobu a 100 km letu pak docházíme k těmto číslům: „normální“ Boeing 737-300: 3,4 litru. Moderní 737 MAX pak jen 2,7 litru!
Není to složitá matematika - jak vidíme, tak motorky mají dokonce ještě větší spotřebu než letadla. Proč tedy potlačujeme leteckou dopravu (samo o sobě správně), ale na motocykly máváme rukou, že je to zanedbatelné? Toť velký omyl.
Prezident Pavel ničí planetu pro zábavu
Prezidenta Petra Pavla zde uvádím jako příklad neuvěřitelné licoměrnosti snah o tlumení změn klimatu. Tento člověk, vrcholný politik, se otevřeně vychloubá tím, jak jezdí na motocyklu. Mnozí jej dokonce za to obdivují, prý je frajer a chlapák…
Ničení planety je frajeřina?
Opět nemůže platit argument, že „jeden Pavel už to nevytrhne“, protože kdyby každý ze všech osmi miliard lidí na této planetě vypouštěl tolik emisí jako prezident, dostali bychom se do velmi temných čísel. A mně není jasné, proč Pavel může, ale kdokoli jiný ne.
Hlavní věcí je však ta symbolika. Jak můžeme věřit politikům, že klimatickou odpovědnost vůbec myslí vážně, jak můžeme vkládat důvěru v řešení klimatické nouze do jejich rukou, když i sám prezident se sice chvástá velkými prohlášeními, že prý už nelze čekat, ale přitom sám má ničení planety jako hobby?
Jak nám chtějí politici kázat o uskromnění, o bezuhlíkové budoucnosti ve všech aspektech života, když si sami nedokážou odpustit ani to nejzbytnější, tedy zábavu?
Motocykly jako rozdmýchávač toxické maskulinity
Povím vám historku z loňského léta. Byl jsem v kempu (ne, nelétám do exotiky), už se stmívalo, lidé rozdělávali táboráčky, malé děti šly spát, odkudsi brnkala kytara… A tu se s pekelným hlomozem vyřítilo snad dvacet motocyklů. Takových těch správně chlapáckých - samý chrom a černá kůže. Jejich majitelé (samí muži, ani jediná žena mezi nimi nebyla!) pak v kempu své mašiny ještě schválně túrovali na místě. Jen aby dělali kravál. Děti se vzbudily a začaly plakat, večerní letní pohoda byla pryč, ale pánové tvorstva na svých strojích se tomu všemu jen chechtali. Mluvili hlučně a hrubě, obtěžovali přítomné ženy, pouštěli tvrdou hudbu z reproduktorů. Pak si asi mysleli, že jejich stroje budou nějak obdivovány. Nebyly. Proč taky? Asi po hodině se naštěstí odporoučeli. Ale krásný letní večer byl totálně zabitý.
A to je asi tak v kostce toxická motocyklová (ne)kultura. Kožené bundy, alkohol, obtěžování žen, řetězy, zbraně, tvrdá hudba oslavující násilí (Kabát: „Víte jak to bolí baseballovou holí? To si potom holka zvykne na cokoli“).
Pokud bychom toto zakázali, tak žádná škoda, naopak by to kromě planety prospělo i společnosti.
A samozřejmě i další vypouštění emisí pro zábavu
V článku uvádím motocykly jako flagrantní příklad vypouštění emisí pro zábavu. Ale je jisto, že takových hraček pro privilegované muže, které jsou tudíž zralé na zákaz, je mnohem víc.
Například malá sportovní letadla. Opět ta stejná písnička - velké dopravní letadlo alespoň slouží k tomu, že někoho někam přepraví (například studentstvo na zahraniční stáž), ale malé letadlo, to je jen zábava. A kromě toho - pístové letouny dodnes používají olovnatý benzín! Proč připouštíme, aby nám bohatí lidé sypali olovo na hlavu a ohřívali planetu pro svou zábavu?
Motosport - vzpomínáte na Petra Pavla na Dakaru? Tak to snad bez komentáře. V nejteplejší části světa se pořádá závod v ničení klimatu. Prezident tomu fandí…
Výletní lodě - obrovská výletní loď, plovoucí hotel je doslova chrlič emisí. Přitom je k ničemu, jen k zábavě. Neskutečné.
Nostalgické jízdy veteránů, parní lokomotivy apod. Ano, věřím tomu, že starý veterán je dosud funkční. Nemusíte mi to dokazovat tím, že poničíte klima. V muzeu si mohu starý vůz stejně lépe prohlédnout, než když mě mine na silnici. Tak proč to dělat? Zpřísňujeme emisní kontroly, zavádíme EURO 4, 5, 6… a pak obdivujeme stroje z minulého století, které chrlí špínu do ovzduší norma nenorma.
Jaké znáte jiné příklady vypouštěčů emisí pro zábavu, tedy zralé na zákaz? Napište mi to do komentářů.
