Článek
„Jo, Pavle,“ vyrušila muže manželka, „telefonoval k nám Fredy, Nováček, ten z krajanského spolku. Prý se v Česku bude zavádět korespondenční volba. To bychom taky mohli zkusit, ne?“
Manžel reagoval poněkud překvapeně.
„Co tak najednou? Za těch třicet let, co jsme tady tě přece ani jednou nenapadlo, že bychom měli volit a teď je z tebe velká vlastenka.“
„Co, najednou? Přece bys nechtěl odsud na ambasádu létat, anebo se trmácet auťákem, když jinak se volit nedalo?“ nenechala se odbýt.
„No, no, to bych tedy nechtěl. A dost by to ve dvou i stálo,“ připustil.
„Teď prý bude stačit jenom napsat na ambasádu, že jako Češi s dvojím občanstvím chceme využít svého zákonného práva a volit. Fred nám pošle mailem mustr, jak to má vypadat.
No, a pak dostaneme z ambasády lístky a obálky a my je s lístkem odešleme zpátky. A bude to!!“
„Já ti nevím,“ váhal skepticky manžel, „abychom jim nedělali, ehm, blbce. Vzpomeň si, jak na tuhle obálkovou metodu doplatil Trump.“ A varovně se na ženu podíval.
„Houby doplatil“, nedala se. „Přece se ukázalo, že žádné machinace se neděly.“
„No dobře“, připustil. „Ale koho budeme volit, když v Česku nežijeme?“
„Na lístcích budou přece kandidáti, tak někoho zaškrtneme,“ měla manželka jasno, a bylo po problému.
„My nikoho z nich ovšem neznáme, o českou politiku se nezajímáme - a proč taky, když nás živí poměry tady a máme dost starostí se zdejší politikou? Jakoby nestačilo, že volíme tady.“
„Vezmeme to podle partají. Jednu si vybereme, a bude to.“
„No jo, ale to bychom aspoň měli číst nějaké české zprávy na internetu, a ne pořád zdejší servery.“
„Co ti v tom brání? Korespondenčně se má volit až za rok v říjnu. A Fred bude určitě pořádat nějaké orientační shromáždění, aby krajané netápali a nehodili to někomu nevhodnému.“
Z chodby se ozvalo otevírání dveří.
„Hele, kluk už přijel.“
„Čau,“ přiřítil se asi dvacetiletý student.
„Budu potřebovat od vás pomoc. Máme napsat esej o libovolné zemi. Tak jsem si myslel, že by to mohlo být to vaše exotické Česko.“
„Česko? Ale my už tam dvacet let nebyli, a ty, chlapče, nikdy. O nových poměrech moc nevíme. A nechceš psát o zdejší krásné…
