Článek
Nechce se mu na plná ústa přiznat, že má (subjektivně oprávněné) obavy, že studenti, diplomaté, odborníci na stážích a další čeští občané, kteří v cizině přechodně i dlouhodobě pobývají, nebudou volit ani jeho ANO, ani Okamurovu SPD, ale přes všechny přešlapy dají hlasy Fialově pětikoalici.
Proto tento způsob volby, jež se zdá pro hnutí poněkud nešťastným, chce Babiš oddálit až na další funkční období.
Tak zjevná průhlednost důvodů předsedova odporu halená do obav o demokratický průběh, se stává i předmětem satirického karikování.
Jak na takové zesměšňování lídra partaje s nejvyšší volebními preferencemi pohlížet? Občan formovaný socialistickou výchovou už od mateřské školky přes první a další třídy až k promoci, by možná zvolil jemné zesměšnění.
Třeba pana předsedu, jak mu tři asistenti přinášejí hory knih, kdy na hřbetech jsou názvy jako TEMNO, POHÁDKY, VRAŽDA, LOGARITMY, MÁJ. A přitom jeden z mužů říká: „Abyste se obsahově brzy nevyčerpal.“
Domnívám se, že přes etickou čáru by bylo zobrazení předsedy zepředu za řečništěm s bublinou: „Vraťte se z ciziny…“ A hned vedle pokračování, kde bychom viděli předsedu z boku a zjistili, že má soukenné gatě s vázáním, tradiční čižmy a valašku zavěšenou přes roh tribunky. Bublina by pokračovala: „vraťte se volit do vlasti.“
To by opravdu bylo už moc, humorista by málem urážel skupinu obyvatel a posílal občana ČR Babiše, aby se vrátil, odkud přišel a dal se do služeb Ficovi. Byla by to nehoráznost, protože A. Babiš se svobodně rozhodl, ve které části rozdělené federace chce podnikat a také žít.
Nehledě na to, že vlastí občanů, kterým je něco přes třicet let, byla ještě Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR). Ti starší a ještě starší žili postupně třeba na stejném místě, avšak popisky poštovních známek s názvem státu se měnily
1918–1938: Československá republika (zkráceně ČSR), nebo Československo
1938–1939: Česko-Slovenská republika nebo Česko-Slovensko
1939-1945 Protektorát Čechy a Morava, Slovenský stát
1945–1960: Československá republika (ČSR) nebo Československo
1960–1989: Československá socialistická republika (ČSSR) nebo Československo
1990–1992: Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR) nebo Československo
1993: Česká republika
Babišova výzva k návratu domů a v Česku hlasovat za plentou je úsměvná.
Občan Babiš se kdysi rozhodl, že se „dá“ k Čechům. Zřejmě se cítil být spíš následovníkem praotce Čecha než Janošíka. Měl obrovské štěstí, že taková transformace byla možná.
Člověk se sice může cítit opačně genderově, ale kdyby se někdo stokrát cítil být třeba Britem nebo Němcem, volit ho tam nenechají.
Myslíte si, že skladatel Antonín Dvořák by svého času podnikl od Niagarských vodopádů štrapáci lodí z Ameriky do Hamburku a pak vlakem do Vídně, aby dal ve vlasti hlas kandidátovi do Říšského sněmu, i kdyby v tom roce byly volby a T.G.M už poslancem nebyl?
