Článek
Představte si, že jednoho dne ukradnete Francouzské korunovační klenoty. Co uděláte? Přesně této otázce nyní čelí skupina zlodějů, kteří si, před více než týdnem, odnesli šperky a klenoty při troufalé akci s názvem - Louver Heist.
Zaměříme se na rozhodnutí, jimž musí zloději čelit, pokud chtějí na krádeži profitovat, podíváme se na cestu, která šperky čeká, a ukážeme si i to, jaké „otisky“ mohou při prodeji pachatelé zanechat.
Štípačky, brusky a tavicí pece…
První a pravděpodobně nejvýnosnější možností je prodat šperky neporušené jednomu kupci. Úřady odhadovaná cena zcizených šperků se pohybuje kolem 102 mil. USD, ale získat za ně plnou částku je v podstatě nemožné. Pokud by si někdo pořídil tyto šperky vcelku a byl s nimi chycen, riskuje obvinění z nepřímé účasti na zločinu a řadu let strávených ve vězení.
Tuto krádež spáchali profesionální zloději. Rozhodně to není ten typ akce, kdy se v neděli ráno probudíte s myšlenkou: „Dnes vykradu Louvre!“ Taková akce vyžaduje dlouhou přípravu a pečlivé plánování…
Pokud se tedy zloději rozhodnou svou kořist zpeněžit, nezbyde jim než šperky rozdělit na menší díly. Na konci takového procesu zůstane směs drahých kovů, perel, smaragdů, safírů a diamantů. V zásadě se jedná o suroviny, které je možné přeměnit na něco jiného, aniž by byl odhalen jejich původ.
V případě kovů je úprava poměrně jednoduchá. Stačí je roztavit do menších slitků a ty následně prodat. Pravdou ovšem je, že ve špercích se příliš drahého kovu nenalézá. Základ běžně tvoří stříbro, které je pozlaceno. Hodnota kovu v odlitém ingotu z takového šperku je tak zanedbatelná.
To ovšem neplatí pro větší kousky drahých kamenů a perel, jak si povíme později.
Co je tím nejcennějším na klenotech?
Dle odhadu detektiva Arthura Branda bude mít cena separovaných, roztavených a přebroušených surovin prodejní hodnotu (na černém trhu) nanejvýš 30 % hodnoty skutečné (34 mil. USD). Což je pro zloděje, bohužel, stále dobrá částka.
To nejhodnotnější na šperku je totiž umělecká a řemeslná práce, která z nevzhledného kamene udělá onen diamant. Své o tom velice dobře ví Martin Rapaport, který je považován za jednu z předních osobností v diamantové branži. Na svých sítích se pravidelně věnuje, kromě analýzy trhu s diamanty, také problematice přebrušování, míchání a legitimizaci diamantů.
Největším problém je přebrušování v kombinaci s falšováním certifikátů GIA, které umožňuje praní „špinavých diamantů.“ Brusičská centra v Antverpách a Indii, která vždy sloužila výhradně pro legální obchod, se dnes stávají místem legitimizace diamatů pocházejících z trestné činnosti, pašeráctví nebo i otrocké práce.
U drahých kamenů obvykle hodnotíme barvu, čistotu, brus a karátovou hmotnost. Čím lepší jsou tyto parametry, tím vyšší je i hodnota samotného kamene. Aby hodnota zůstala co nejvyšší, potřebujete vynikajícího brusiče, který dá kamenu tvar a odhalí jeho skrytý potenciál. Klíčový je také co nejmenší úbytek materiálu.
Jakákoli chyba brusiče snižuje cenu kamene…
Pokud chceme kámen učinit „nevysledovatelným,“ je třeba jej přebrousit. K tomuto účelu dnes nejčastěji slouží Indie, kde se brousí i legálně vytěžené kameny, které je možné opatřit i falešnými certifikáty o původu. Hlavní nevýhodou přebroušení je, že kámen ztratí 20-30 % své velikosti, což mu výrazně ubere na ceně. Pro zloděje se ale jedná jen o malou daň za úspěch.
Černý trh - Kdo kupuje kradené šperky?
Kradené klenoty (včetně diamantů) nekupují jen „zlí lidé“ – většina (až 80 %) končí v běžném legálním trhu, aniž by kupující cokoli tušil. Zbylých 20 % tvoří vědomí kupující. Nejčastěji se jedná o zákazníky a šedé obchodníky z Dubaje, Hongkongu a Istanbulu, kde se nacházejí diamantová centra.
V souvislosti s drahými kovy a kameny pochybného původu bývají nejčastěji spojovány země jako: Indie, Čína, Rusko a Spojené arabské emiráty, kde se dle odhadů FBI a Interpolu odehrává přes 90 % ilegálního obchodu s těmito komoditami.
Stopa podobná otisku prstu
Hlavním problémem, s nímž se skupina zlodějů potýká, je v tuto chvíli originalita kamenů. Staré kameny byly broušeny rudimentární technikou a nesou určitý tvarový charakter. Dále se v kamenech nachází i signifikantní rezidua a krystalky jiných minerálů nebo menší trhlinky, které jsou přirozenou součástí kamene a zanechávají v něm tzv. „otisk.“ To vše může pomoci identifikovat konkrétní kameny a výrazně ztěžuje jejich prodej na černém trhu. Viz obrázek.
Ukradené šperky - detail
Změnit tvar perel není v zásadě možné, a právě tvar může být tím, co je prozradí. Posledním problémem je i původ a publicita spojená s případem. Jednotlivé díly z kradených šperků je už tak těžké udat (jejich fotografie viděl celý svět), natož s nežádoucí pozorností. I po přebroušení na nich zůstává nesmazatelná stopa, která je může nejen odhalit, ale také může pomoci najít zločince stojící za krádeží.
Najdou se někdy ukradené šperky?
Ideálním koncem by bylo nalezení neporušených klenotů. Zloději zkrátka dostanou strach a rozhodnou se šperků zbavit. Jejich převoz do zahraničí, k dalšímu zpracování, je vysoce rizikový.
Francie je na nohou. Prezident, premiér i veřejnost o zmizelých špercích hovoří a jsou v bedlivém hledáčku policie i celníků. S ohledem na přísně střežené hranice je vysoká pravděpodobnost, že šperky jsou stále v zemi, ta ale každým dnem klesá. Nezbývá nám než tiše doufat v nejlepší možný konec.
____________
Pokud vás článek zaujal, budu rád za sdílení mezi vaše přátele a známé. Nezapomeňte mne také odebírat a sledovat na platformě Seznam & SZ Médium. Každého přečtení si nesmírně vážím a budu rád za Vaši podporu.
____________
Zdroje a odborné články
ČT24 | Reportáž a článek - Zloději ukradli z pařížského Louvru šperky / CZE
Parisien Vibe | Podcast - The Louvre Heist: Easier to get into than a Cartier store / ENG
ČRo | Článek - Šperky můžeme získat zpět, pokud budeme rychlí. Policie prověřuje otisky na vybavení zlodějů v Louvru / CZE
WSJ | Reportáž - You’ve Stolen the French Crown Jewels. Now What? / ENG
Le Parisien | Článek - Louvre Loupež století: Co víme o dvou zatčených podezřelých a o postupu vyšetřování / FRA
