Článek
Dobývání kosmu se stalo nevýslovně krutou, ale zároveň tajemnou a fascinující kapitolou dějin lidstva. Již odedávna člověk vzhlížel k obloze, do temných dálek nepředstavitelné prázdnoty, v níž blikají a svítí zdánlivě maličké hvězdy.
Tím prvním v historii, kdo překoná zemskou gravitaci, se měl stát jeden z adeptů, které vybíral samotný utajený konstruktér sovětského vesmírného programu Sergej Koroljov, přezdívaný glavnyj konstruktor či profesor K. Sergejev. A volba to vskutku nebyla snadná.
Život ve vesmíru? Přece ten náš
Koroljov již věděl, že přežití ve stavu beztíže je možné. Jeho oblíbenými testovacími piloty se stali psi, ovšem zatímco Kudrnka, přezdívaná Lajka, let Sputniku 2 nemohla přežít, Strelka a Bělka se vrátily v pořádku na zem a Koroljov mohl spřádat odvážné plány.
Pro jejich uskutečnění mu měla posloužit standardní koncepce rakety R-7 „Semjorka“, či spíše její modifikace, uzpůsobená tak, aby namísto jaderné hlavice či satelitu mohla vynést na oběžnou dráhu regulérní kosmickou loď. Prvnímu orbiteru pro lidskou přepravu se začalo říkat Vostok.
Němec nepřipadá v úvahu
Dle dobových záznamů prošel zkušebními testy kosmonautů nejlépe German Titov. Bohužel pro něj pohlaváři usoudili, že někdo, kdo se jmenuje „Němec“, nemůže figurovat v učebnicích coby první Sovět v kosmu, a tak určili, že poletí náhradník - věčně usměvavý playboy Jurij Alexejevič Gagarin.
Blonďatý Jurij měl krásné slovanské jméno, rysy, ale především stranický profil. Absolvoval průmyslovou střední školu v oboru hutnictví, což rovněž působilo na papíře velice dobře. Samotný Koroljov k Jurijovi podle všeho velmi přilnul.
Kosmická loď Vostok
Navrch huj, vespod hnůj
Koroljov se pohyboval na hranici tehdejších technických lidských možností, a nezřídka onu pomyslnou čáru překročil. Rakety z 60. let vykazovaly vysokou poruchovost a Gagarin si tak už jen vstupem na palubu Vostoku roztočil nefalšovanou ruskou ruletu. Let však proběhl bez větších skandálů (na rozdíl od Ala Sheparda, který se před startem pomočil).
Jurij Gagarin měl na palubě k dispozici tužku, zápisník a své hodinky Sturmanskie. Tužka mu však ve stavu beztíže uletěla, takže své pocity sděloval do vysílačky.
Průlet peklem
Pravý očistec nastal v okamžiku, kdy se měl Vostok vrátit do zemské atmosféry. Pro úspěšný sestup bylo nezbytné, aby se návratový modul oddělil od zbytku lodi. To se však nestalo a Koroljov byl nucen přihlížet pomalé Gagarinově smrti.
Ta by nastala ještě v atmosféře, jelikož obě části Vostoku pojily kabely, jež zapříčinily, že návratová a přístrojová sekce do sebe narážely a Gagarin postupně ztrácel vědomí. Zkrátka by se utloukl k smrti.
Žár v atmosféře však nakonec kabely propálil a otřesený kosmonaut se ve výšce sedmi kilometrů katapultoval z lodi. Stal se tak prvním člověkem, který opustil svou rodnou planetu.
Dopad na kosmonautiku
...byl obrovský. Spojené státy zoufale potřebovaly srovnat krok, ovšem jejich první člověk v kosmu, Alan Shepard, se nechal jen vystřelit, aniž by šlo o orbitální let. Toho dosáhl až třetí člověk na oběžné dráze - John Glenn.
Mimochodem, John Glenn se proslavil také instatním nápojem Tang, který si v kosmu připravoval - každý z nás si tak může v sámošce koupit své vlastní hvězdné pití.
Zdroje:
Velké cesty vesmírem - Toufar Pavel, 1989
