Seznamte se: tři největší myslitelé starověku

Okamžitě se vyrojily řady spekulací, jak mají konspirátoři ve zvyku. Když nemohli primitivní Egypťané postavit pyramidy, jak by mohli primitivní antičtí Řekové sestrojit hodinový stroj, že ano? Klíč k problému však není ve starověkých národech, nýbrž v našem chápání jejich vyspělosti. A zdaleka nejde jen o zničení alexandrijské knihovny - holt se zánikem velkých říší se postupně vytrácely také myšlenky a teorie, až zůstaly převážně artefakty, které jsou sice působivé, ale neodrážejí skutečnou duševní velikost někdejšího světa.

Když se však začteme do rozmanitých děl tehdejších autorů, zjistíme, že antika byla nejvyspělejší érou v dějinách lidstva. Znalosti a dovednosti tehdejších obyvatel se dostaly do takového kontrastu se staletími středověku, že ani moderní svět nemá takový ,,rating" v poměru k době, v níž žijeme.

Antickou úroveň bychom mohli charakterizovat mnoha ohledy, a to jak řeckou, tak římskou. Architektura, umění, ale především věda, jež se ztratila až do období renesance - a mnohé teorie oprášila až moderní věda současnosti. Mohli bychom pochopitelně polemizovat, kdo z myslitelů byl větším či menším přínosem, následující výběr však doopravdy stojí za to.

Thalés Milétský

O Thalétovi se sice nedochovalo tolik pramenů jako o jiných vědcích a filosofech, nicméně jeho genialita nesmí být opomenuta. Miléťané byli odjakživa považováni za velice vzdělanou čeládku. Šlo o velice bohatý kraj a kdo měl pod čepicí, mohl si dovolit solidní vzdělání. O Thalétovi panuje několik domněnek, které však nemusejí odrážet skutečnost. Tak třeba se říká, že byl učitelem Pythagora, popřípadě Anaximandra. Nesporné výsledky obou zmíněných by tomu napovídaly, avšak důkazy scházejí. O Thalétovi nicméně psalo několik dějepravců. Zejména Plútarchovi, jenž platil za předního řeckého kronikáře, se povedlo nějaké informace shromáždit. Také názory na délku Thalétova života se rozcházejí - mohl se dožít 75, ale také 90 let. Platón jej sice nikdy nemohl znát, leč i tak uvedl, že Thalés byl natolik fascinován vesmírem, že chodil tak dlouho po dvoře, až zakopl a spadl do studny. Byl také prvním z filosofické školy, kdo hlásal obecné motto ,,Poznej sám sebe".

Na rozdíl od pozdějších učenců měl na některé vesmírné skutečnosti nesprávný pohled, ovšem v geometrii přispěl několika důležitými poznatky. Jeho prostorová představivost byla natolik fascinující, že dokázal vypočítat výšku velké pyramidy podle měření jejího stínu. A aby toho nebylo málo - prý předpověděl i zatmění Slunce. Jako vědec, nikoli jako věštec.

Aristotelés

Žák Platónův měl pro své působení nejlepší možné předpoklady. Šlo o dobu vrcholné řecké filosofie, disponoval nezměrnou genialitou a měl k dobru vědění Platóna a také Sókrata. Dá se o něm říci, že byl také prvním mnohoznačným vědcem. Jeho rozsah zájmu sahal od filosofie po přírodovědu. Zabýval se člověkem jako takovým a přemýšlel o stavbě těla. Může se to zdát až úsměvné, ovšem tenhle muž dokázal odhalit podstatu atomů a buněk - ještě v novověku téměř nemyslitelná věc. Pochopil, že živá i neživá hmota se skládá z pouhým okem neviditelných komponentů na základní úrovni, jejichž skladba se liší v závislosti na typu hmoty.

Jako první vytvořil samostatné vědní obory, přičemž sám nejvíce tíhl k biologii, kde se dopustil také řady (pochopitelných) omylů. Myslel si, že živá hmota dokáže sama plodit hmotu další - tedy že červi se například rodí z hnijícího masa. Současně byl také, dalo by se říci, atheistou. Naopak předpokládal, že vesmír je de facto živý organismus, který se dále vyvíjí. Takovou tezi ani dnes nedokážeme uspokojivě potvrdit či vyvrátit. Naprosto správně však pochopil, kde je ve vesmíru naše místo. O Zemi prohlašoval, že je velice malým tělesem, které je umístěno mezi obřími objekty v nedozírné dálce, což jsou hvězdy, které z té dálky vidíme jako maličké.

Archimédés ze Syrakus

Vzpomínáte si na scénu z Indiana Jonese, kde se Indy ptá poloprázdné učebny, kdo byl Archimédés? Helena Shawová pohotově odpověděla, že matematik. A Indy dodal, že nejen to, nýbrž také vynálezce, geniální strojník. Ve skutečnosti se film opravdu nemýlil. Archimedes byl patrně největším géniem starověku.

Jeho teorie se staly základem fyziky (Archimedův zákon), ovšem přesah jeho působení je nepopsatelný. Dva tisíce let před Einsteinem rozuměl fungování vesmíru (to nerozumí plochozemci ani dnes) a prohlásil, že bude-li mít stanoven libovolný pevný bod v kosmu, dokáže pohnout Zemí. Během obléhání Syrakus navrhl několik mechanismů, jež měly odrazit nepřátele. Dnes se tradují především jeho zrcadla, kterými měl zapalovat lodě na dálku. Jde však o nepodloženou domněnku, neboť ani Plútarchos netušil, jak zbraň přesně fungovala. Pravděpodobnější je princip využití parního kanónu.

Archimedes podle všeho zemřel poté, co jeden z římských legionářů vtrhl do jeho domu a přeběhl mu po složitých rysech na podlaze. Rozhněvaný Archimédés zakřičel: ,,Nenič mi mé kruhy!" Šlo o jeho poslední slova, neboť legionář geniálního starce zabil, aniž by věděl, komu to vzal život.

Je velice, velice těžké vybrat tři favority. A je nespravedlivé nezmínit Euklida, Homéra, Cicera, Aischyla či Hippokrata. Oni všichni byli úžasní a třeba si o nich příště něco povíme. A kdo je váš oblíbenec?

Zdroje:

Rozum do kapsy - Věda a příroda, 2004

Starověké civilizace - Školní encyklopedie, 2003

Aristotelés – Wikipedie

Archimédés – Wikipedie

Thalés z Milétu – Wikipedie