Článek
Mělo jít o jedinečnou stavbu. Takovou, jaké se nic nevyrovná. O naprostou senzaci a pýchu Egejského moře.
Antičtí Řekové si na sochy potrpěli. Zásluhou svého sochařského umění dosahovali detailů tak ohromných, že při použití barev by postava vypadala jako vosková figurína. Naprostá většina soch však byla z bílého mramoru.
Architekt jménem Charés nicméně dostal zakázku na skulpturu obřích rozměrů, která bude dozírat na celý ostrov a svou velikostí ohromí každého návštěvníka, jenž do přístavu dopluje. Stavba započala někdy okolo roku 292 př. Kr. a trvala okolo dvanácti let. Svalnaté bronzové tělo patřilo slunečnímu bohu Heliovi, který držel nad hlavou pochodeň, jež sloužila coby maják pro navádění lodí.
Výška sochy se dle dostupných pramenů odhaduje na 33 metrů, což je přibližně výška dvanáctipatrového domu. Žlutý bronz pak odrážel sluneční svit a dílo vypadalo, jako by jej odlili přímo ze slunečních paprsků. Samotná konstrukce sestávala z železného rámu, na nějž dělníci připevňovali bronzové pláty. Takto údajně socha dohlížela na obyvatele Rhodu přes padesát let. Poté ostrov postihlo zemětřesení, které zapříčinilo, že se majestátní kolos přelomil v kolenou a zřítil do vod přístavu. Objevily se dohady, zda sochu vyzvednout a opravit, avšak orákulum tyhle myšlenky zapudilo.
Po téměř 900 let ležel tento zázrak pod mořskou hladinou, než ostrov dobyli Syřané a zachtělo se jim bronzu. Traduje se, že jakmile byly bronzové pláty sejmuty, k dopravení do Sýrie bylo použito 900 slonů, co nesli náklad.
Socha Svobody kolos v mnohém připomíná. Mohl mít stejnou podobu?
Ačkoli na Rhodský kolos odkazuje řada pramenů, v mnohém se rozcházejí. Třeba v podobě. Původní tezí totiž bylo, že stál rozkročený nad dvěma pilíři při vjezdu do přístavu. Na památku stojí dnes na tomto místě dvě sochy jelenů. Bohužel se zdá, že tato romantická představa není přesná, přestože je krásné si domýšlet, jak mezi nohama sochy proplouvají lodě. Něco takového by však konstrukce patrně nevydržela bez ohledu na zemětřesení. Navíc ani neodpovídají rozměry sochy k poměru šířky přístavu. Mnohem více pravděpodobné se zdá, že stál na podstavci ve městě, podobně jako dnes Socha Svobody. Odvážnější teorie pak říkají, že žádný kolos nikdy ani neexistoval, neboť rozpory v pramenech jsou skutečně značné. Tak či tak, Rhodský kolos je legenda a navždy zůstává jedním ze sedmi divů světa.
Zdroj: The Seven Wonders of the Ancient World - Morris, Neil, 1995
