Článek
Největším snem Sergeje Koroljova bylo dopravit člověka na Měsíc. Věděl však, že takto věda nefunguje. Aby mohl realizovat natolik odvážné plány, musel vybudovat příčky pomyslného žebříku, po kterém vyšplhá.
První příčkou byla družice - umělé těleso s vlastní dráhou letu, které bude obíhat okolo Země. Jelikož měl k dispozici raketu R-7, jež byla navržena pro přepravu jaderných hlavic, věděl, že vyměnit hlavici za družici je triviální úkol.
R-7 byla skutečně impozantní - pro zvýšení tahu motorů použil jejich konstruktér Valentin Gluško čtyři palivomotorové bloky, plnící úlohu prvního stupně rakety. Odlehčená raketa se tak mohla ve druhé fázi dostat mnohem dál a s větší silou. Bohužel politbyro mělo s R-7 jiné plány a Nikita Chruščov Koroljovovi připomínal, za jakým účelem pro ně R-7 vyrobil. Koroljov se však nevzdával své vize. Přesvědčil Chruščova, jak mimořádný špionážní význam by taková družice mohla mít. Potíže nastaly v okamžiku, kdy výrobní závody nedokázaly dodržet zadání pro výrobu součástek a družice byla příliš rozměrná či těžká, než aby se vešla do špice R-7. Jedinou cestou byla redukce. Kulaté konstrukci se čtyřmi anténami a rádiovým vysílačem se začalo říkat jednoduše Družice (Sputnik).
Až na sedmý pokus opustila raketa bez úhony Bajkonur a zasáhla zkušební cíl nad Sibiří. Aby Koroljov přesvědčil pohlaváry, že její výtvor doopravdy obíhá Zemi, Sputnik vydával ono legendární pípání. 4. října 1957 se tak lidstvo dostalo na doposud nevídanou úroveň. Tímto počinem se otevřela éra orbitálních letů.
Zdroje:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Sputnik_1
