Článek
Brambory pěstuju na zahradě už pěkných pár let. Není to žádná věda, ale pár základních pravidel se vyplatí dodržet. Odměnou je pořádná úroda, chutné hlízy a dobrý pocit, že si na talíř dáte něco vlastního. Navíc – brambory jsou vděčné, porostou vám skoro všude, i když zrovna nemáte hektarovou louku.
Jak vybrat sadbu a připravit půdu
Začíná to výběrem správné sadby. Pokud nechcete riskovat choroby a škůdce, vyplatí se koupit certifikovanou sadbu – bývá to sice o pár korun dražší, ale rozhodně to stojí za to. Já už roky kupuju menší balení odrůd, které se mi osvědčily, a každé jaro si je doma hezky nakličím.
Stačí je rozložit na tác a dát někam na světlo, kde není moc horko – ideálně do chodby nebo na parapet ve sklepě. Za pár týdnů z nich vyrazí pevné klíčky a hlízy budou připravené na výsadbu.
Půdu připravuju už na podzim. Nahrnu kompost, někdy i trochu chlévského hnoje od známého farmáře, a nechám to přes zimu uležet. Na jaře to jen prokypřím a můžu sázet.
Kdy a jak sázet
Do země jdou brambory většinou někdy od konce března do půlky května – záleží na počasí. Když se dá rýčem kopnout do země a netvoří se bláto, je čas.
Sázím do hloubky zhruba 10–15 cm, mezi jednotlivými hlízami nechávám rozestup kolem 30–40 cm a mezi řádky tak 70 cm – to už mám vychytané podle kolečka, kterým projíždím mezi řádky. Všechno si narýhuju, naházím brambory, přikryju a je to.
Když nemáte zahradu? Nevadí!
Znám lidi, co pěstují brambory na balkoně – a světe div se, ono to fakt funguje. Stačí větší květináč nebo pytel, pár naklíčených brambor a trochu trpělivosti. Postupně jak rostlina roste, přidáváte zeminu a hlízy se tvoří výš a výš. Výnos sice nebude jako z pole, ale na domácí bramborák to stačí.
Péče během růstu
Brambory nejsou moc náročné, ale úplně bez péče to nejde. Když je sucho, zalévám – hlavně v době, kdy kvetou a tvoří se hlízy. Co ale považuju za zásadní, je přihrnování. Když rostlina dosáhne výšky kolem 20 cm, naházím k ní zeminu tak, aby byla skoro po kolena. Podporuje to růst hlíz a chrání je před sluncem.
No a pak je tu samozřejmě klasika – mandelinky. V červnu a červenci trávím rána procházením řádků s kbelíkem v ruce. Sbírám je ručně, protože nechci stříkat chemií, zvlášť když z těch brambor později jíme celá rodina.
Sklizeň a skladování
Když začne nať žloutnout a polehávat, je čas se chopit vidlí. Sklízím za sucha, ideálně dopoledne, aby hlízy oschly. Vyrytý brambory rozložím na trávě, nechám je pár hodin vydýchat, pak je roztřídím a schovám do sklepa.
Sklep musí být tmavý, chladný a větraný – ideál je kolem 4 až 6 °C. V takových podmínkách vydrží v pohodě až do jara. Jen si jednou za čas zkontrolujte, jestli nějaká nezačala klíčit nebo měknout. Špatné kusy beru na kompost nebo rovnou zasadím, když už je jaro za rohem.
Osobní tipy a triky
- Klíčky nevyhazuju – přidávám je do kompostu nebo je dávám do výluhu, kterým zalévám jinou zeleninu. Obsahují spoustu dusíku a živin.
- Brambory v pytli – skvělé pro malé prostory. Sází se do vrstvy zeminy, a jak rostou, přisypávám další a další. Z jednoho pytle mám běžně brambory na dva týdny vaření.
- Bramborová věž – pro hračičky, co chtějí pěstovat vertikálně. Skvělé na menších zahradách. Potřebujete jen drátěný rám nebo dřevěnou konstrukci, slámu, kompost a trpělivost.
Brambory jsou jistota. Ať už máte zahradu za domem nebo jen kout na balkoně, dá se to zvládnout. Není to složité, stačí pár víkendů, trocha péče a úroda vás potěší. A nic se nevyrovná pocitu, když vytáhnete ze země první hlízu a víte, že jste si ji vypěstovali vlastníma rukama.
Zdroje: Autorský článek / Vlastní zkušenost
