Článek
Růže – královny zahrady, které občas potrápí
Když jsem si před lety vysadil první růže, představoval jsem si, jak budou vonět po celé zahradě, jak budou lákat včely a jak se sousedé zastaví u plotu, aby obdivovali jejich krásu. Jenže realita byla trochu jiná. Místo růžového snu přišlo žloutnutí listů, divné skvrny a na stoncích se začalo dít něco, co připomínalo horor pro každého začínajícího pěstitele.
Pěstování růží je nádherné, ale přiznejme si to – není bez problémů. Aby nám tyhle královny opravdu dělaly radost, musíme se jim věnovat. A hlavně vědět, s čím se můžou potýkat a jak jim pomoct.
Když růže stůně – co jim nejčastěji hrozí?
Černá skvrnitost – nenápadný žrout krásy
Jednou ráno si jdu takhle s kávou projít zahradu a koukám – listy na růžích poseté tmavými skvrnami. A nejen to, postupně žloutnou a opadávají. Říkám si, co se to děje? Odpověď je jednoduchá – černá skvrnitost. Jedna z nejčastějších chorob růží.
Tahle potvora napadá hlavně za vlhkého počasí a pokud růže nejsou na dostatečně vzdušném a slunném místě. Pomůže pravidelné odstraňování napadených listů a výběr odolnějších odrůd. A taky trochu disciplíny – nesmíme zalévat přes listy, ale hezky ke kořenům.
Padlí – bílý povlak, který není sněhem
Další klasika je padlí. Bílé fleky, které připomínají mouku, se rozlezou po listech i výhonech. Listy se začnou kroutit a květy stagnují. Když jsem to zažil poprvé, myslel jsem, že jsem něco přehnojil, ale ne – padlí si zkrátka našlo cestu.
Prevence? Zase dobré větrání, zdravé prostředí a žádné přemokření. A když už to přijde, sáhnout po přípravcích na bázi síry nebo třeba po osvědčeném roztoku z mléka a vody. Funguje překvapivě dobře, a navíc ekologicky.
Mšice – nenápadný nepřítel v tlupách
Tihle mrňaví škůdci se umí rozjet ve velkém. Najednou zjistíte, že nové výhonky jsou zkrabatělé, lepkavé a kolem to hemží. Mšice. Přisáté jak klíšťata, vysávají rostlině energii a ještě přitahují další havěť.
Na mšice mám osobně několik triků – od postřiku výluhem z kopřiv až po biologickou ochranu v podobě slunéček sedmitečných. A když je nejhůř, vezmu hadici a pořádně je smyju. Růže si většinou oddechne a rozkvete znova.
Péče, která dělá zázraky
Zásadní je nenechat věci dojít příliš daleko. Pravidelná kontrola růží je základ. Když něco zpozoruju, nečekám, že to přejde samo. Řežu, sbírám napadené listy, větrám záhony, přihnojuji a hlavně – sázím růže tam, kde se jim bude opravdu dařit. Slunce, dobrá drenáž, kompost – nic složitého, jen selský rozum a trochu lásky.
A taky nezapomínám na jarní řez. Spousta lidí se ho bojí, ale je to jeden z nejdůležitějších kroků. Růže ho potřebují, aby se omladily a měly sílu kvést celé léto.
Stojí to za to
Růže umí být náročné, ale ta krása, když se rozkvetou… to se prostě nedá ničím nahradit. Zahrada s růžemi má atmosféru, která vás ráno přivítá a večer uklidní. Ano, sem tam přijdou potíže – nějaká ta skvrna, mšice, padlí. Ale když víte, co na to, zvládnete to.
A hlavně – neztrácejte chuť. Každý zahradník, co pěstuje růže, vám potvrdí, že ty chvíle, kdy se vám růže odmění bohatým květem, jsou k nezaplacení. A když se soused zastaví u plotu a řekne: „Ty tvoje růže jsou letos fakt krásný,“ víte, že to všechno stálo za to.
Zdroje:
www.gardenersworld.com - https://www.gardenersworld.com/garden-advice/solve-problems/