Hlavní obsah
Hobby a volný čas

Slepičí trus: Přírodní hnojivo zdarma. Jak ho správně použít, aby rostlinám prospěl a nespálil je

Foto: Vmenkov / Creative Commons / Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Slepičí trus je poklad pro každou zahradu, pokud víte, jak ho správně použít. Jak ho zpracovat, aby rostlinám prospěl a nespálil je? Které plodiny ho ocení a kde se mu raději vyhnout? Zkušený zahradník a chovatel slepic sdílí své osvědčené rady.

Článek

Když jsem byl malý kluk, sledoval jsem dědu, jak obchází svůj sad a záhony a sem tam rozhazuje lopatkou něco, co na první pohled nevypadalo dvakrát vábně. „Slepičince, to je poklad,“ říkával vždycky a s úsměvem si popotáhl kšandy. Tehdy jsem netušil, že o pár desetiletí později budu dělat to samé – chovat slepice a jejich trus využívat jako to nejúčinnější hnojivo, jaké si zahrada může přát. A dnes už dobře vím, že měl děda pravdu. Správně zpracovaný slepičí trus je jedno z nejlepších přírodních hnojiv, které můžete své zahradě dát.

Proč je slepičí trus tak cenný?

Slepičí trus obsahuje pořádnou dávku dusíku, fosforu i draslíku – tedy všech hlavních prvků, které rostliny potřebují k růstu a dobré úrodě. Na rozdíl od jiných přírodních hnojiv je ale mnohem silnější, a tak se musí používat s rozumem. Čerstvý slepičí trus nikdy nesmíte rozhazovat přímo na záhony, jinak si spálíte rostliny. Sám jsem se o tom kdysi přesvědčil, když jsem s nadšením pohnojil čerstvými slepičinci řadu rajčat. Dopadlo to tak, že místo bujného růstu přišlo vadnutí a opadávání listů. Od té doby vím, že slepičí trus potřebuje čas a správné zpracování.

Jak správně připravit slepičí trus k použití

Dnes už mám na zpracování slepičího trusu několik ověřených metod. První a nejjednodušší způsob je kompostování. Trus smíchám s posekanou trávou, slámou a jinými organickými zbytky, hodím na kompost a nechám aspoň půl roku zrát. Teplo, které se při rozkladu tvoří, zničí škodlivé bakterie a výsledek je skvělé organické hnojivo. Kompostovaným slepičincem pak přihnojuji téměř všechno – od rajčat a paprik až po ovocné stromy.

Druhou metodou, kterou používám hlavně na jaře, když chci rostlinám dodat rychlý přísun živin, je slepičí zákvas. Do velkého sudu dám asi třetinu slepičinců, doliji vodou a nechám kvasit dva až tři týdny. Výsledek? Tekuté hnojivo tak silné, že ho musím ředit v poměru 1:10, jinak bych rostlinám spíš uškodil. Smrdí to, to nebudu lhát, ale účinek je ohromný. Takovým výluhem zalévám hlavně okurky, rajčata a cukety – roste to pak jako z vody!

Třetí možností je sušení slepičího trusu. Na to potřebujete sušší místo a trpělivost. Když trus necháte pořádně vyschnout, dá se pak rozdrolit a používat podobně jako granulované hnojivo – sypat do jamek při výsadbě nebo lehce rozhazovat po záhonech.

Kde a jak slepičí trus nejlépe využít?

Slepičí trus se dá použít skoro všude, ale s rozvahou. Nejlepší je pro plodovou zeleninu, jako jsou rajčata, papriky, dýně nebo cukety. Ty si dusík a další živiny přímo žádají a po přihnojení slepičincem jsou plody větší, šťavnatější a chutnější. Hnojím buď před výsadbou kompostovaným trusem, nebo během sezóny zředěným zákvasem.

Pro ovocné stromy a keře rozhazuji slepičí kompost hlavně na podzim, aby se do půdy vsákl postupně přes zimu. Kolem starších jabloní nebo švestek rozhazuji lopatku kompostu pod korunu a lehce ho zapracuji hraběmi. Stromy pak na jaře vyraší krásně silné.

Na trávník slepičí trus dávkuji opatrně – na jaře rozházím lehkou vrstvu kompostovaného trusu před deštěm nebo ho lehce zaliji hadicí. Dusík pomůže rychlejšímu růstu a trávník se krásně zazelená. Ale pozor – když toho dáte moc, můžete trávník „spálit“ a budou v něm lysiny.

Kde slepičí trus nepoužívám? Na kořenovou zeleninu, jako jsou mrkev, petržel nebo ředkvičky. Při přehnojení dusíkem totiž rostou spíš nať než kořeny. Stejně tak se vyhýbám cibuli a česneku – těm příliš živná půda nesvědčí.

Čemu se vyhnout? Nejčastější chyby při používání slepičího trusu.

Za roky praxe už vím, co nedělat. První velká chyba je použití čerstvého trusu rovnou na záhon. To rostliny neocení a spíš jim uškodíte. Další častý omyl je přehnojení – slepičí trus je silné hnojivo a méně je někdy více. Když vidím, že rostliny rostou moc do listů a plodů je málo, vím, že jsem to s dusíkem přehnal.

Důležité je taky nezalévat rostliny slepičím výluhem na listy – kapky s živinami mohou listy „spálit“. Hnojím vždy ke kořenům a raději navečer nebo ráno, když není prudké slunce.

Slepičí trus je hnojivo, které mám na své zahradě nejradši – je přírodní, účinné a zadarmo. Pokud ho používáte správně, odvděčí se vám zahrada krásnou úrodou a zdravými rostlinami. Stačí si pamatovat tři základní pravidla: nikdy nepoužívat čerstvý trus přímo na záhony, dávkovat ho s rozumem a hnojit v pravou chvíli. Pokud slepičí trus správně připravíte a dávkujete, stane se vaším nejlepším spojencem na zahradě – stejně jako je už desítky let mým.

Zdroje:

  • Slepicar.cz – https://www.slepicar.cz/blog/198-slepici-trus-jako-dokonale-hnojivo.html
  • Bydlení pro každého – https://www.bydleniprokazdeho.cz/slepicince-jako-prirodni-hnojivo
  • Zahrádkářův průvodce – https://www.zahradkaruvpruvodce.cz/slepicince-na-zahradu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz