Slimáci mi ničili zahradu, dokud mi děda neukázal tento trik. Osvědčené způsoby, jak je zastavit

Když jsem se pustil do zahradničení, byl jsem nadšený, jak mi rostou první sazenice. Jenže jednoho rána jsem našel záhony zpustošené – listy okousané, slizké stopy všude. Bylo mi jasné, že mám co do činění se slimáky. Chtěl jsem se jich zbavit hned, ale nevěděl jsem jak. Naštěstí mi poradil děda, zkušený zahradník, který se slimáky bojoval celý život. „Nepřestaneš se jich zbavovat, ale můžeš je naučit, že tady nemají co dělat,“ řekl mi. A tak jsem začal zkoušet jeho osvědčené triky.

Děda mi ukázal, že první chybou bylo vysadit sazenice bez jakékoli ochrany. Slimáci milují malé, křehké rostlinky, a proto je lepší nechat je dorůst do větší velikosti ve skleníku nebo v květináčích. Když jsou silnější, slimákům tolik nechutnají. Naučil mě také jeden starý trik – kolem záhonů nasypat drcené vaječné skořápky, piliny nebo popel. Slimáci nesnáší ostré povrchy, a tak se raději vydají jinam. „Musíš jim cestu pořádně znepříjemnit,“ říkal. A měl pravdu – kde byly skořápky, tam slizové stopy nevedly.

Další skvělá rada byla vyrobit pro sazenice mini skleníky z PET lahví. Stačí odstřihnout dno, lahev nasadit na rostlinku a lehce zatlačit do půdy. Nejenže ochrání před slimáky, ale zároveň udržují teplo a vlhkost. Když sazenice povyrostly, přidal jsem další bariéry – plechovky bez dna nebo kovové límce kolem stonků. Slimáci je nedokázali přelézt a rostlinky zůstaly v bezpečí.

Přirozené překážky fungují skvěle, ale je dobré slimáky i aktivně odchytávat. Děda mi poradil pivní pasti – stačí vykopat malou jamku, vložit kelímek a naplnit ho pivem. Slimáci se do něj nalákají a utopí. První ráno jsem nevěřil vlastním očím – kelímek byl plný. Další metoda byla noční sběr. S čelovkou a rukavicemi jsem večer procházel zahradu a ručně je sbíral. Nebylo to nic příjemného, ale bylo to účinné. Když jsem ráno viděl, že rostliny zůstaly nedotčené, věděl jsem, že to stojí za to.

Nezapomněli jsme ani na přirozené predátory. Děda říkal, že když máš na zahradě ježky, žáby nebo ptáky, máš o slimáky postaráno. Proto jsme nechali v rohu zahrady hromádku listí jako úkryt pro ježka a zavěsili pár ptačích budek. Ptáci začali zahradu pravidelně navštěvovat a během pár týdnů bylo slimáků méně.

Samozřejmě jsem se nevyhnul chybám. Zkusil jsem třeba solit slimáky přímo na zahradě, ale tím jsem si zničil půdu. Naučil jsem se, že přírodní metody jsou nejlepší – slimáci jsou houževnatí a nikdy nezmizí úplně, ale když jim uděláte zahradu nepříjemnou, půjdou jinam. Dnes už vím, že nejlepší obrana je kombinace mechanických bariér, pastí, nočního sběru a podpory užitečných živočichů. A když na jaře vysazuji první sazenice, už se nebojím, že ráno najdu jen ohlodané stonky. Slimáci se naučili, že moje zahrada není místo, kde by chtěli hodovat.

Zdroje: