Článek
Hnojení rozmarýnu: Co se mi osvědčilo za roky pěstování
Rozmarýn je u mě doma stálice. Mám ho v květináči na terase, ale i na vyvýšeném záhonu, kde si spokojeně roste celé léto. Je to bylinka, která na první pohled působí skromně – nepotřebuje příliš vody, snese i trochu sušší půdu – ale jakmile jí dáte to, co potřebuje, odmění se vám vůní, která provoní půl zahrady. A to nemluvím o tom, jak pozvedne pečené brambory nebo maso z grilu. Jedna věc je ale klíčová: hnojení. A právě o tom bych se s vámi chtěl podělit pár zkušeností.
Kdy rozmarýn hnojím a proč
Vždycky říkám, že i bylinky mají svá období. Rozmarýn začínám přihnojovat hned na jaře, jakmile se oteplí a začne znovu rašit. Obvykle je to někdy v dubnu. Pak hnojím zhruba jednou za tři až čtyři týdny až do srpna. V září už mu dávám pokoj – před zimou ho nechci zbytečně povzbuzovat k růstu. Naopak – je lepší, když trochu zpomalí a připraví se na zimu.
V zimě nehnojím vůbec. Pokud je v květináči uvnitř, dostává jen mírnou zálivku a klid. Pokud přezimuje venku v mírnějších podmínkách, přikrývám ho chvojím a nechám být.
Jaké hnojivo se mi osvědčilo
Zkoušel jsem toho dost. Dlouho jsem používal klasická tekutá hnojiva pro bylinky, ale časem jsem přešel hlavně na to, co mám po ruce doma nebo na zahradě.
Kompost a vermikompost
Když připravuju záhon nebo větší květináče, přimíchám trochu zralého kompostu. Pokud mám po ruce vermikompost (od žížal), tím líp. Je jemnější, živinami nabitý a rostliny ho mají rády. Ale nic se nemá přehánět – rozmarýn má raději chudší půdu, takže dávám jen trochu, jen na přilepšenou.
Banánové slupky
Tohle jsem objevil teprve před pár lety a musím říct – funguje to. Slupky nakrájím na menší kousky, zaliju vodou a nechám pár dní odstát. Tenhle výluh pak přidám do zálivky. Obsahuje spoustu draslíku a fosforu, což rozmarýnu dělá dobře – lístky jsou silnější, sytě zelené a víc voní.
Kávová sedlina a vaječné skořápky
Občas přidám trochu kávové sedliny, hlavně do záhonku – pomáhá půdě a dodá dusík. Ale opravdu s mírou. Stejně tak nadrcené vaječné skořápky – ty zas dodají trochu vápníku a pomůžou udržet půdu spíš neutrální. Rozmarýn totiž nemá rád příliš kyselé prostředí.
Co se vyvarovat
Největší chyba, kterou jsem dřív dělal? Přehnojování. Když mu dáte moc dusíku, rozmarýn sice rychle vyroste, ale lístky jsou měkké, vodnaté a vůně nikde. Navíc pak bývá náchylnější k chorobám, hlavně když se spojí s přemokřením. Takže – méně je někdy více.
A ještě jedna věc – po každém hnojení rostlinu mírně zaliju, aby se živiny dostaly ke kořenům. Ale dávám pozor, aby půda nezůstávala dlouho mokrá. Dobrý substrát s drenáží je základ – ideální je směs písku, trochu kompostu a lehké zeminy. Na dno květináče dávám keramzit nebo drobné kamínky.
Rozmarýn je nenáročný, ale když mu trochu pomůžete, vrátí vám to bohatě. Silné, voňavé lístky, hustý keřík a celkově zdravá rostlina – to je výsledek správného hnojení. Nejde o to ho „nakrmit“, ale spíš podpořit přirozený růst. Ať už sáhnete po kupovaném hnojivu, nebo si pomůžete domácími prostředky, hlavní je pozorovat rostlinu a vnímat, co potřebuje. Každý kousek rozmarýnu pak bude vonět jako středomoří – i když roste třeba na balkoně uprostřed města.
Zdroje:
Autorský článek / Vlastní zkušenost
