Článek
Hnojivo na maliny: Co funguje a kdy je ten pravý čas?
Maliny pěstuju na své zahradě už dobrých patnáct let a řeknu vám na rovinu – když je člověk nepošle do světa s pořádnou výživou, moc parády z nich nebude. Vypadá to jako nenáročný keř, ale jakmile ho necháte napospas osudu, poznáte to hned – slabé výhony, malé plody a poloviční úroda. A když už si na tu dobrotu počkáte celý rok, tak přece nechcete sklízet jen kyselé kuličky. Dneska vám tedy povím, co se mi za ty roky osvědčilo, čím maliny živím, kdy to dělám a proč některé věci dávám z ruky pryč.
Co maliny opravdu potřebují
Když se podíváte na maliník, vypadá docela nenápadně. Ale jakmile začne růst a nasazovat na plody, tahá z půdy pěknou porci živin. Nejvíc mu chutná dusík na jaře, fosfor na kvetení a draslík, když začíná tvořit plody. Pokud mu to všechno dáte v pravý čas, odmění se vám sladkými a šťavnatými malinami.
Já se snažím hnojit hlavně přirozeně. Kompost, dobře uleželý hnůj, dřevěný popel ze starých švestek – to všechno má svoje místo. Ale i v minerálních hnojivech si umím vybrat, když je potřeba. Hlavně ale nic nepřehánět. Maliny nemají rády šoky.
Jak a kdy hnojím já
Na jaře začínám s kompostem. Rozhodím ho kolem keřů, trochu zapracuju motykou a zaliju. Pokud mám po ruce slepičince, naředím si je s vodou (tak v poměru jedna ku deseti) a přihnojím s mírou. Pozor, nesmí to být čerstvé, jinak rostliny spálíte.
Jakmile začne maliník růst a objeví se první pupeny, přihodím trochu dřevěného popela – ten pomůže s tvorbou květů a později plodů. Občas si udělám i výluh, když mám čas – popel namočím do vody a nechám pár dní odstát.
V době květu a plodů už malinám dávám hlavně fosfor a draslík. Pokud mám pocit, že potřebují trochu nakopnout, použiju kupované hnojivo určené přímo na maliny a jiné drobné ovoce. Ideálně nějaké organicko-minerální – takové, co uvolňuje živiny postupně a nevypálí půdu.
Na podzim, po sklizni, dám keřům chvíli oddych a pak znovu trochu kompostu nebo uleželého hnoje. Nejde o to, aby rostly, ale aby se stihly připravit na zimu. A přitom půdu zase trochu obohatím.
Pár tipů, které dělají rozdíl
Z vlastní zkušenosti vím, že hnojení nestačí. Půda se musí držet vlhká, ale ne přemokřená. Já kolem malin mulčuji – slámou, senem nebo trávou ze sekačky. Zadržuje to vodu a přitom se to pomalu rozkládá a živí půdu dál.
Když přihnojím, hned zalívám. Hnojivo se tak lépe vsákne ke kořenům. A na minerály pozor – radši méně a častěji než jednou a pořádně. Příliš mnoho živin malinám spíš uškodí.
Maliny nejsou žádná věda, ale bez péče se vám odvděčí bídně. Hnojení je základ – kdo se o keře stará s rozumem, ten se dočká nejen bohaté úrody, ale i zdravých a silných rostlin. Tak to dělám já, rok co rok, a maliny mi za to děkují. Pokud jste si letos na hnojení vzpomněli pozdě, nezoufejte. I záchranná dávka v sezóně může rostliny povzbudit. A kdo ví – třeba si letos natrháte největší maliny, jaké jste kdy měli.
