Děsivé přízraky londýnského Toweru. Klid stále hledají ženy Jindřicha VIII. i zavraždění princové

Noční strážce Toweru podniká obvyklou obchůzku, když v tom spatří děsivou scenérii. Na trávníku před hradem se schyluje k popravě stětím. Strážce, sledující průsvitně bílé postavy, nevěří vlastním očím. Jsou 80. léta 20. století … Neuvěřitelné? Jistě, tento příběh se na rozdíl od jiných nestal. To, že londýnský Tower bývá považován za jedno z nejstrašidelnějších míst Anglie má však své odůvodnění. Desítky očitých svědků popisují setkání s přízraky a různé nevysvětlitelné jevy. Co je příčinnou těchto jevů? A kdo nebo co jsou ony přízraky, zjevující se ve zdech staré londýnské pevnosti?

Londýnský Tower, jehož historie sahá do období normanského vpádu do Anglie, je nejen jednou z nejvýznamnějších památek Londýna a možná i celé Anglie, ale pravděpodobně i nejstrašidelnějším místem celé britské metropole. Dominantou historického komplexu je Bílá věž, zbudovaná roku 1078 jako strážce cesty do Londýna a později též využívaná coby zbrojnice či klenotnice. Nejvíce však proslula jako vězení pro odpůrce a nepřátele anglické koruny, z něhož bývala obvykle jediná cesta … na hřbitov. Právě velké množství poprav zanechalo nesmazatelné otisky mnohdy nespravedlivě perzekuovaných, mezi nimiž nechyběly ani význačné osobnosti.

Je zajímavé, že již zmiňované Bílé věži se všechny zde se objevující přízraky vyhýbají, jako kdyby je něco odpuzovalo. Podle legendy byla před započetím stavby Bílé věže obětována při zvláštním rituálu kočka. Tento obřad měl zajistit, aby se věži vyhýbaly temné síly a duchové. O to zajímavější pak je, že v 19. století byla při stavebních úpravách v jedné z hlavních zdí Bílé věže objevena velmi stará kostra kočky. Je možné, aby to bylo právě ono obětované zvíře? Případ magické oběti koček zazděných do zdí známe i z našeho prostředí, například z pražského Faustova domu.

Mezi nejslavnější přízraky, které se v Toweru údajně objevují již půl tisíciletí, patří dvě z šesti žen despotického krále Jindřicha VIII. Tudora. První nešťastnicí je králova druhá manželka Anna Boleynová, jež byla obviněna z cizoložství a roku 1536 za to sťata. Její duch celý v bílém byl již mnohokrát pozorován v komnatách i na cimbuří Toweru. Někdy nosí hlavu na ramennou, ale v některých případech je přízrak prý bezhlavý a hlavu drží v podpaží. S takový fantomem se roku 1864 setkal také jeden ze strážců Toweru. Při noční službě spatřil bezhlavou ženskou postavu, jak se k němu neslyšně blíží. Strážce před sebe namířil bajonet, ale postava jím prošla a zmizela ve zdi. Voják z nevšedního setkání upadl do bezvědomí, za což je později souzen. To, že ve službě neusnul a opravdu se setkal s něčím neobvyklým potvrdili tři jeho kolegové.

Druhým přízrakem popravené Jindřichovy chotě je duch Kateřiny Howardové, která byla v pořadí pátou manželkou a kromě toho také Anninou sestřenicí. Její duch se sice neobjevuje příliš často, ale jak mi vyprávěl jeden z Beefeaterů, tedy strážců Toweru, údajně měl být její duch spatřen jedním z jeho kolegů v listopadu roku 1996, jak neslyšně pluje přes Tower Green. Na tomto travnatém plácku byly popravovány jen privilegované osoby, z nichž jednou byla právě nebohá Kateřina Howardová.

Jinými královskými přízraky by prý měli být dva malí princové, Edward V. a jeho bratr Richard, právoplatní dědicové anglického trůnu po svém otci, králi Edwardovi IV., který vládl v letech 1442 – 1483. Neklidné duše malých princů jsou vídány jak se drží za ruce a smutně bloumají po ztemnělých chodbách Bloody Tower, věže, v níž byli princové údajně zavražděni a kde je roku 1674 nalezena schránka s kosterními pozůstatky dvou dětí.

Kdo stojí za vraždou chlapců? I když v tom současníci mají jasno, jednoznačná odpověď neexistuje. Tudorovská klika obviňuje jejich strýce Richarda z Gloucestru, pozdějšího hrdinu Shakespearova dramatu Richard III., ovšem jeho vina není ani zdaleka prokázána. Kdo malé prince zavraždil? Byl to jejich strýc, nebo někdo jiný? Mohl to být sám budoucí král Jindřich VII. Tudor?

Jedním z nejlépe zdokumentovaných případů setkání s tajemnem ve zdech Toweru je událost z roku 1817, kterou popisuje E. L. Swifte, jenž sloužil jako strážce korunovačních klenotů. Běžná každodenní situace. V jedné z místností Martin Tower sedí za svitu svíček Swiftova rodina u večeře, když v tom jeho žena zpozoruje na druhém konci místnosti cosi, co ji vyděsí natolik, že začne ječet. Pan Swifte se otočí a spatří něco, co později přirovnává ke skleněnému válci plnému modré bublající tekutiny.

Nečekaný návštěvník se pomalu pohyboval jejich směrem, obeplul k židli přikovanou paní Swifteovou, která hrůzou křičí, že se ji to pokouší uchvátit. Swifte popadá židli, máchne, ale nábytek projde objektem jako kdyby tam nic nebylo. Přízračný válec se pomalu vzdálí a zmizí. S čím se strážce klenotů setkal? Byl to duch? Neznámá energie, nebo úplně něco jiného?

Svou životní pouť ukončil na towerském popravišti i sir Walter Raleigh, slavný kolonizátor, dobrodruh a oblíbenec královny Alžběty I. Tudorovny. Tento pozoruhodný muž byl roku 1585 povýšen do šlechtického stavu za úspěchy v boji proti španělským galeonám u břehů Střední a Jižní Ameriky a krátce na to se stal kapitánem královských stráží. Na konci 16. století už zastával úřad kontraadmirála. Vedl expedici pro královnu Alžbětu do Jižní Ameriky, s cílem spojit se s Indiány proti Španělům, založit britské panství a nalézt bájné Eldorado. První expedice je úspěšná, ale ta následující končí fiaskem, a tak je označen za zrádce a uvržen do vězení v Toweru.

Jak se dá tušit i nešťastná duše Waltra Raleigha prý uvízla v towerských zdech. Byl již mnohokrát pozorován, ale dosud nejživějším setkáním bylo to z roku 1983, kdy jeden ze zde sloužících Yeomanů spatřil Raleighův přízrak plout po cimbuří Byward Tower. Právě zde byl na mnoho let uvězněn i se svou ženou a dětmi. Na identickém místě je duch sira Waltera spatřen o dalších 18 měsíců později. Ne náhodou se jedná o místo, kde se vězněný Raleigh za svého života procházel, za neúspěch výpravy tu vězněn 12 let a nakonec popraven roku 1618 na stejném místě jako v minulosti manželky Jindřicha VIII. na Tower Hillu.

Londýn, jako jedna z největších a nejstarších metropolí Evropy, má vedle královského Toweru bezpočet dalších míst, spjatých s neobvyklými úkazy a přízraky. Proslulý je svými zjeveními a podivnými událostmi starý hřbitov v Highgate, kde nedošlo pouze k pozorování fantomů, ale údajně dokonce i k napadení neznámou bytostí. Od 18. století se datují zprávy o přízračném kočáru na Bell Lane, který občas ulicí projíždí, přičemž svědkové popisují zvuk otáčejících se kol a klapot koňských kopyt. Odkud však zvuky přicházejí, nikdo neví.

Dlouhou historii má také Westminsterské opatství a jeho katedrála, kde se prý zjevuje přízračný mnich. Ten již oklamal několik návštěvníků, když se s nimi dal do řeči a poté náhle zmizel ve zdi. Takový případ je zdokumentován z roku 1900 a rovněž 1932. Přízrak, známý jako otec Benedictus, se podle místního folkloru náhle zjevuje v ambitu kláštera, nejčastěji mezi pátou a šestou hodinou večer.

Další literatura:

Brooks, J.A.: Ghosts of London, London 1993.

Davis, John Paul: A Hidden History of the Tower of London, London 2020.