Slovania, nadpřirozeno na úsvitu českých dějin

Televizní projekt Slovania, který vznikl v koprodukci Slovenska a Ukrajiny, provází pověst nejdražšího slovenského seriálu. Jedni jsou z něj nadšení, druzí nešetří kritikou. Není nad vlastní zkušenost, řekl jsem si. Co mě ale motivovalo především byl fakt, že děj seriálu se odehrává v 7. století. Název Slovania je dostatečně výmluvný, a tak mě okamžitě napadlo, že by to mohlo mít nějakou souvislost se Sámovou říší. Je to období, které mě baví a zajímá, čím méně pramenů, tím větší prostor pro vlastní úvahy. Nechci předbíhat, ale podobně to zřejmě viděli i tvůrci seriálu …

Slovania je projekt originální, pojednávající téma dosud filmově nezpracované a navíc velmi atraktivní. Přesto máte občas pocit, že už jste „to“ někde viděli. Začne to hned v úvodních titulcích, kdy se nelze ubránit vzpomínce na seriál Vikingové, který se pro mnohé stal významnou inspirací. Myslím, že nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že to platí i o tvůrcích Slovanů. Nejen kvůli vizuální podobnosti titulků, ale například i časovým zařazením do období, které se nachází na pomezí mýtů a historie. Povědomých motivů a okamžiků, které jste už někde viděli je ale víc. Hned v první epizodě rozehraný osud ambiciózního válečníka Radúze, který jde přes mrtvoly, aby se stal vládcem, připomíná macbethovské drama. Zejména závěrečné bitevní scény, mimochodem poměrně obstojně zvládnuté, navozují atmosféru krále Artuše, bojujícího proti Sasům. A šokující odhalení rodinného vztahu mezi dvěma žreci (slovanská obdoba keltských druidů) nás mrští rovnou do světa Star Wars. Okamžik, kdy kladná postava žrece Sokola, ve snaze přimět svého syna, temného žrece Čarada, k příklonu na stranu dobra přesvědčuje slovy „vidím v tobě světlo“, nás přenáší do vzdálené galaxie …

Do světa mýtů a nadpřirozena se pak dostáváme prostřednictvím tajemného kolegia Nesmrtelných, ukrytých v podzemní jeskyni, kteří dokážou ovlivňovat osudy a čekají až bude nejhůř, aby zasáhli do běhu věcí. Tento dávný motiv, jenž sahá ke Keltům, známe z pověsti o hoře Blaník. Jeho slovenskou obdobou je vrch Sitno, kde odpočívají bojovníci z dob knížete Pribiny. Zakomponování těchto starých mýtů oceňuji. Trochu tajemna příběhu prospívá, nesmí se to ale přehánět. A právě v tomto bodě tvůrci poněkud přestřelili.

Seriál Slovania se odehrává v 7. století. Sice to není hned od začátku zřejmé, ale byl jsem zvědavý, zda se děj stočí ke knížeti Sámovi. Časové zařazení i snaha vytvořit uvěřitelný svět starých Slovanů k tomu vybízel a pokud se tvůrci inspirovali předchozími seriálovými projekty z pohanských časů, které stavějí na historii jako jsou Vikingové, Britannia nebo Barbaři, měla by se historická linka objevit. Doufal jsem v to a přece byl překvapen, když se objevil kupec Sámo osobně. Co o Sámovi víme? Nic moc. To filmařům přišlo vhod, a tak rozehráli vlastní drama, kterak Sámo k trůnu přišel. Bohužel, možnost oživit zaniklý svět tvůrci plně nevyužili a historickou autenticitu výrazně okořenili paranormálními jevy a až příliš rozbujelým tajemnem.

Osobně proti tajemnu nic nemám, naopak. Jisté mystično je na místě, ale nesmí se to přehánět. Příběh, pokud staví na historii, by měl být uvěřitelný. Ano, svět starých Slovanů byl plný víry v nadpřirozeno, duchy a démony, pracoval se symboly a znameními. Ale Slovania se místy rozkročili až příliš široce. Stačilo by trochu ubrat paranormálna a bylo by to fajn. Naopak je třeba ocenit snahu o oživení pohanských obřadů a rituálů, které byly nedílnou součástí tehdejšího života a o nichž nevíme téměř nic. Stejně tak poměrně věrohodně vyznívají i kostýmy či šperky, které jsou oproštěny od fantasy prvků některý větších zahraničních projektů. Pochopitelně, bedlivé oko archeologa by nějaký ten nedostatek našlo.

Seriál má celkem dvanáct epizod, což je metráž obvyklá, nikoliv ale vždy potřebná. První čtyři epizody, i když nepostrádají určitou dramatičnost, jsou zbytečně rozvláčné, utápějící se v nadbytečných dialozích. Na druhou stranu, když už se konečně začne něco dít, člověk se nenudí. Troufám si ale říci, že zvolený námět a příběh tak, jak je vystavěn, by se dal odehrát mnohem dynamičtěji v sedmi osmi epizodách. A nebo využít oněch dvanáct epizod k širšímu rozvinutí děje, v němž bychom se dozvěděli více o tom, co se odehrávalo poté, co stařešinové okolních hradišť vyzvali kupce Sáma, aby je vedl do dalšího boje s Avary.

Avaři, postrach Slovanů, se v seriálu objevují až ke konci, jejich podání je ale poměrně zdařilé. Ostatně, nebýt Avarů, kdo ví, zda by vůbec kdy byla nějaká Sámova říše. Tím spíš si ale tvůrci mohli dát větší pozor a Avary, kteří se na koních rodili, žili i umírali, nevysílat do rozhodné bitvy bez koní. Kdo ví, zda by se opěšalí Avaři vůbec pouštěli do bitvy se Slovany uprostřed lesa. Nějak se mi nechce věřit, že by se nájezdníci dobrovolně vzdali své nejsilnější zbraně. Skoro se zdá, že se pro filmaře les stal jakousi mantrou. Téměř vše důležité se odehrává v lese, bojuje se v lese, žreci žijí v lese, dokonce jedno ze dvou filmových hradišť, zvané Veľký Stôlse nachází v lese. Rozhodně není nijak strategicky položeno, jak bývalo u většiny slovanských hradišť zvykem a připomíná spíš osadu Robina Hooda. Ostatně, Slované byli zemědělský lid a lesu se spíš vyhýbali. Druhé z hradišť, jménem Furnau, naštěstí v lese není a působí dojmem o něco uvěřitelnějším.

Důvěryhodnost příběhu také dávají některé z postav, bohužel až na výjimky se nejedná o postavy hlavní, ale vedlejší. V prvé řadě je to stařešina Slavomír z hradiště Furnau v podání Marka Vašuta, jehož postava má výraz, zkušenost i rozhodnost a dělá příběh uvěřitelnějším. Škoda tedy, že nepřežil první epizodu. Podobně si v šedém průměru stojí kovář z hradiště Veľký Stôl, kterého ztvárnil Andrej Hryc. Ten naštěstí dostal větší prostor a mohl se blýsknout i v bojových scénách. Rozhodně neříkám, že všechny, ale většina ostatních postav je nevýrazná a jejich výkony méně uvěřitelné. Zvláštní zmínku si zaslouží avarská bojovnice. Ne, nejde o výsledek práce genderových aktivistů a arbitrů korektnosti, ale možný výklad dějin. I když moc dokladů o ženách - válečnicích u Avarů, resp. východních nomádských společnostech nemáme, právě ze Slovenska známe hned šestnáct hrobů avarských žen. Ty jsou bez typické ženské výbavy, za to ale s koňmi jak bývalo obvyklé u avarských válečníků významného postavení. Avarská bojovnice v seriálu nemusí tedy být pouhou fikcí.

Obecně hodnotím seriál Slovania spíš kladně. Na středoevropské poměry je to výpravný projekt, téma je neotřelé, tvůrci ukázali odvahu pustit se do projektu, který u nás zatím nemá srovnání. Pokud by snad došlo na druhou řadu seriálu, chci věřit, že se filmaři dokáží poučit z chyb a natočí pokračování příběhu, který bude uvěřitelnější, opravdovější a divákům odkryje události našich nejstarších slovanských dějin bez zbytečného balastu a čarování. V každém případě však za seriál Slovania tvůrcům patří poděkování …