Záhada na počátku českých dějin. Kde ležel Wogastisburg?

Jak to bylo s první známou bitvou na našem území už víme z předchozího článku. Jedna otázka však zůstala nezodpovězena. Kde ležela pevnost, či lépe řečeno hradiště Wogastisburg, kde se slovanskému vojsku pod vedením vůdce Sáma podařilo porazit invazní armádu Franků krále Dagoberta? Fredegarova kronika Wogastisburg označuje jako castrum, tedy trvale osídlený post, ve své době známý a nepotřebující další upřesnění. V dobách Římské říše však slovo castrum mělo ještě jeden konkrétní význam a to vojenský tábor – pevnost. To nám však pátrání příliš neusnadňuje. Pokusme se tedy nejprve vytyčit hranice Sámovy říše.

Vzhledem k častým konfliktům mezi Slovany a obyvateli východní části Franské říše, tedy Durynskem, se dá předpokládat, že západní hranice byla přibližně vymezena horami České kotliny. Sem také směřoval Dagobert a zde narazil na pohraniční opevněné místo zvané Wogastisburg. Jižní pohraničí, kde došlo k povstání proti Avarům z maďarských plání, zřejmě leželo na jihu Slovenska a dotýkalo se Dunaje. Centrum Sámovy říše tedy mohlo být na jižní Moravě a snad i v Dolním Rakousku, s hradisky v Mikulčicích, Olomouci a na jiných lokalitách. O východní a severní hranici se můžeme jen dohadovat.

Víme, že Wogastisburg byl pohraniční pevností Sámova kmenového svazu, možná střežící významnou stezku na západ. První pokusy o nalezení místa slavné bitvy proběhly už v 18. století, dlouho se však opíraly čistě o lingvistické bádání. O lokalizaci se pokoušel v 19. století i František Palacký, který Wogastisburg situoval do okolí Domažlic vycházejíce z faktu, že zde vedla významná obchodní cesta. Další významný český historik, Augustin Sedláček, vyslovil domněnku, že Wogastisburg mohl ležet na západě, či severozápadě Čech. Usuzoval tak na základě existence obchodní cesty vedoucí údolím řeky Ohře, kterou mohl využít i král Dagobert. Roku 1882 vystoupil Sedláček se závěrem, že Wogastisburg ležel na kopci Úhošť blíže Kadaně, ale archeologické nálezy teorii nepotvrdily. V následujících letech byla záhadná pevnost hledána v okolí Bratislavy, Mikulčic, na vrchu Hostýn a také ve Znojmě. Nadějně vypadalo i pátrání na severozápad od našich hranic, v Německu, avšak bez úspěchu.

Lokalitou, která je s Wogastisburgem spojována od konce sedmdesátých let 20. století, je vrch Rubín u Podbořan v Poohří. Teorie se opírá o fakt, že tudy vedla významná obchodní stezka, které mohl v čele hlavního proudu invazního vojska využít Dagobert. Na této lokalitě bylo odkryto poměrně rozsáhlé slovanské hradiště s četnými nálezy avarského původu ze 7. století, především ostruh, kování opasků a úlomků zbraní. Dá se tušit, že by mohlo jít o fragmenty z výzbroje Sámovy armády.

Další, rovněž opodstatněná hypotéza, či lépe řečeno hypotézy, situují Wogastisburg na Dunaj, resp. do některé z bývalých římských pevností, které chránily hranice antického impéria. Byl učiněn pokus ztotožnit Wogastisburg s dnešní Vídní (římská Vindobonna), či s velkou pevností Carnuntum. Naposledy padla volba na menší římskou pevnost Augustinianis, dnešní Traismauer, která představovala vhodné místo na Dunaji s přístupem na sever, tedy na jižní Moravu, kde se předpokládá jádro Sámovy říše. Právě zde se mohli Slované opevnit a účinně bránit přechodu Dagobertova vojska, ovšem za předpokladu, že Dagobertův voj táhl z jihu od Dunaje a ne ze západu do Čech. Svou logiku tato hypotéza má, jen těžko ji však potvrdíme.

Naposledy poznamenejme, že je tu ještě jedno místo, které na Wogastisburg aspiruje. Jedná se o Ptačí vrch u Vranova nad Dyjí. Archeologický průzkum tu však zatím neproběhl, a tak se o tom, jak skutečně vypadalo osudové místo první historicky doložené bitvy českých dějin, můžeme jen domýšlet.

Další literatura:

Lutovský, Michal: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 2001.

Lutovský, Michal – Profantová, Naďa: Sámova říše, Praha 1995.

Měřínský, Zdeněk: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., Praha 2002.