Článek
Pokračování předchozího dílu:
Jak vidno, základem skutečné demokracie je hlavně spolupráce a morálka. Osobně bych se nebál tvrdit, že morálka je nedílnou součástí, nebo možná je dokonce základním stavebním kamenem demokracie. Jenomže demokracie se neobejde bez ochoty ji chránit. Pokud budeme považovat demokracii jen za nástroj, a zcela opomeneme člověka a morálku, stane se demokracie pouhým slovem, které jednotlivci budou používat jako argument k obhájení si vlastních sobeckých zájmů.
Naše cesta k demokracii byla poněkud složitá. Nejdříve jsme se museli sklánět pod nadvládou mocného šlechtického rodu. Nedlouho po zrodu našeho státu pak nastoupily dvě totality, které si svou brutalitou byly značně podobné. Ta první byla nacistická. Druhá pak komunistická. Obě byly založeny na násilí a vraždách. A obě prosazovaly právo silnějšího. Za etalon demokracie jsme považovali Spojené státy americké. Aby si společnost po svržení diktatury zlehčila práci, vydali jsme se poněkud špatným směrem. Stát začal prosazovat tzv. zásluhovost. Myšlenka byla správná. Jednoduše trestat lidi, kteří zneužívají společnost, aniž by pro společnost sami cokoliv dělali. Jenomže právě ta zásluhovost se stala jen líbivým označením pro jedny z nejhorších lidských vlastností. Pro sobeckost, chamtivost, aroganci a individualismus. Možná si řeknete, že přeci individualismus není špatnou vlastností, neboť je pro společnost přínosnou. Zajišťuje progres. Jenomže individualismus je pravým opakem spolupráce. A spolupráce je základem společnosti. Pokud se zaměříme na sobeckost, chamtivost a vrcholný individualismus, vracíme se vlastně do minulosti. K původní opozici demokracie, kdy se moci chopí úzká skupina bohatých lidí s velkým vlivem. Společnost tak pomalu směřuje k tzv. neofeudalismu. Zdroje se přerozdělují od celé společnosti do soukromých rukou a bohatí podnikatelé pak své bohatství používají k něčemu, co nazývám bílou korupcí. Ke skryté korupci legálním uplácením politiků s následným vyžadováním prosazování zájmů hlavně bohaté menšiny společnosti. A právě tohle je důvodem současné eroze demokracie. Neochota podílet se na společnosti, ale neustálá obhajoba svých nároků si od společnosti hodně brát. Touha být na vrcholu potravního řetězce. Být tím, který je nad ostatními, nad společností, nad zákony. Důsledek můžeme pozorovat v dnešních dnech i u nás. Politické strany prosazují nerovné danění, vyplácení finančních podpor a enormních dotací pro firmy nejbohatších podnikatelů. Řada politiků obhajuje vyplácení dotací, určených pro malé a střední firmy největším potravinářským a zemědělským firmám. Tyto dotace byly vytvořeny za účelem narovnání podmínek a vytvoření zdravého konkurenčního prostředí, což by v důsledku vedlo k snížení cen produktů a služeb. Jejich vyplácení velkým firmám vede k pravému opaku. Ke snížení konkurence a tím i umělému zvyšování cen.
Pokračování příště…
