Článek
Všechno nasvědčovalo tomu, že se z něj stane skvělý vládce. Vycházel se senátem, prominul daně těm, co neměli na zaplacení, předsedal soudnímu tribunálu a své povinnosti bral velmi vážně. Byl také všestranně nadaný i vzdělaný, jeho otec, slavný vojevůdce Germanicus, navíc patřil mezi miláčky římského lidu, a to se přeneslo i na něj.
Bohužel záhadně zemřel v Caligulových sedmi letech a jeho se ujal císař Tiberius, a to i přesto, že donutil k sebevraždě jeho matku a jednoho bratra, druhého umořil hlady, ten ze zoufalství jedl i vycpávky polštáře. To, že vyrůstal a žil šest let v prostředí, kde si nemohl být ani na okamžik jist životem, ho muselo zcela jistě ovlivnit.
To ale nebylo ani zdaleka vše. Musel být už jako dítě svědkem sadistického chování Tiberia. Shazoval z vysoké skály do moře chlapce, poté co je v noci znásilnil, miminka si přikládal k penisu jako k prsu, nutil pozvané hosty vypít velké množství vína a pak jim zabránil močit a bavil se, jak se kroutí bolestí. To by poznamenalo každého.
Navíc ho zřejmě trápila epilepsie, zřejmě genetická, trpěl ji také Gaius Julius Caesar. Lidé ji ale nevnímali jako hendikep, tradovalo se, že jde o nemoc, seslanou Bohy. Šest měsíců po slibném zahájení vlády Caligula onemocněl záhadnou chorobu, zanechala trvalé následky na jeho duševním zdraví. Historik Suetonius se domníval, že mohlo jít o encefalitidu.
Zároveň ale vyslovil podezření, že změny psychického stavu mohla mít na svědomí manželka Caesonia, která mu pravidelně připravovala nápoje lásky plné neznámých drog. Sužovaly ho totiž hrůzné vidiny, panická ataka, bloudil nahý nebo ve spodním prádle pomateně palácem a netrefil do svých komnat, nacházel se i ve stavu klinické smrti.
V každém případě se chování Caliguly poté, co se nakonec zázračně uzdravil, brzy velice dramaticky změnilo. Začalo to tím, že všechny, kdo se dušovali, že by dali svůj život za jeho, přiměl, aby slib splnili a spáchali sebevraždu. Změny se projevily hlavně v sexu. Začal udržovat incestní vztah se třemi sestrami, především o čtyři roky mladší Drusillou.
Nepřestal ani poté, co ji provdal za svého movitého přítele, prohlásil totiž, že každá žena patří jemu! S její smrtí ve 21 letech se nevyrovnal. Uctil ji povýšením mezi bohy, což byla pocta vyhrazená jenom mužům. Rozuměl si s Caesonií, stejně deviantní jako on. Nevadilo jí například pózovat na jeho přání nahá před hosty, tato sexuální úchylka se nazývá kandaulismus.
Rád si užíval i s muži, během divadelního představení vášnivě políbil na jevišti herce Mnestera, měl i sklony k transvestismu, tančil v paruce převlečen za ženu, chodil na podpatcích. Vyžadoval také pohlavní styk s těhotnými ženami, ale i nevěstami v den svatby, kterému musel novomanžel přihlížet, sledoval brutální znásilnění chlapce dýkou, pomalu zasouvanou do konečníku.
Přitom sám anální sex vyhledával, i pasivní, považovaný pro muže za ponižující. Jeho zvrhlost neznala mezí, s oblibou hladil ženy po nahém krku a říkal jim, jak je krásný, ale také, že stačí jedno slovo a přijdou o něj i s hlavou. Jeho chování bylo čím dál víc nevypočitatelné, zabíjel z rozmaru, pro obveselení, nikdo si před ním nemohl být ničím jistý.
Často ho ale přepadávala ochablost, nemohl chodit, stát, soustředit myšlenky, držet hlavu nahoře, uvažoval, že odejde na odpočinek. Touha po neomezené moci ale byla silnější. Dobře věděl, že není oblíbený, jen mu to bylo jedno. Žil podle hesla: „Ať mě nenávidí, jen když se mne bojí.“ Byl považován za psychopatického šílence.
Některé jeho kroky to ale zpochybňovaly, měly totiž logiku. Mohl trpět histrionskou poruchou osobnosti – možná v kombinaci se schizofrenií. Pro ni je zcela typické megalomanství, excentrické, paranoidní, ale někdy i násilné, tyranské chování. Ztotožňoval se s bohy, Jupiterem (měl napodobeninu blesku) i Neptunem, kdy svíral v rukou trojzubec.
Dokonce se objevil v rouchu, které znázorňovalo bohyni lásky, Venuši. Známý je jeho vztah ke svému koni, Incitatovi. Tomu dal místo stáje postavit přepychový palác, kde o něj pečovala řada otroků. Halil ho do purpurových přikrývek, ohlávku měl z drahých kamenů, jeho jménem zval vybrané hosty, kteří mu museli prokazovat úctu a nosit dary. Tradovalo se, že plánoval ho jmenovat konzulem nebo senátorem.
Jako první římský císař se prohlásil bohem ještě zaživa. Zřídil si vlastní chrám, kde byla jeho socha v životní velikosti, oblečená každý den do šatů, které si ten den vzal na sebe. Nechal také postavit luxusní plovoucí paláce, víc než 100 metrů dlouhé s trupem byly vykládaný šperky. Jeho rozmařilost ale vysála plnou státní pokladnu. Aby získal peníze, zmocnil se majetku boháčů, které zavraždil.
Jeho abnormální jednání neznalo mezí, vysypal na ulici pytel zlaťáků a válel se v nich, pil perly rozpuštěné v octu. Nechal senátory potupně klusat v nepohodlné tóze vedle jeho kočáru, když potkal chlapce s krásnými vlasy nařídil ho na místě ostříhat dohola, upálil básníka kvůli verši, když myslel že je o něm. S oblibou přihlížel bičování a užíval si výkřiky bolesti.
Kochal se sledováním utrpení druhých, přiměl rodiče, aby sledovali popravu svých dětí. Byl přitom ustrašený, zbabělý, při bouřce se schovával pod postelí. Zavíral lidi do klecí a předtím je zchromil, aby se mohli pohybovat jako zvířata jen po čtyřech. To už se ale jeho hrůzovláda blížila ke konci, trvala jen čtyři roky. Je ironií osudu, že neměla moc obětí.
Na rozdíl od ostatních císařů nevedl války, ty vždy znamenají masivní ztrátu životů, teror se odehrával víceméně jenom v Římě a týkal se převážně aristokracie. Provincie byly díky zaběhlé a fungující státní správě povětšinou spravovány řádně, prosperovaly a žily v míru. O jeho odstranění usilovali osoby z blízkého okolí, kteří se jím cítili být ohroženi, paradoxně včetně pretoriánské gardy, která ho měla chránit.
Její velitel, Cassius Chaerea, kterého šikanoval a zesměšňoval, se nakonec odhodlal k činu. Když ho 24. ledna 41 potkal s důstojníky v chodbě pod palácem, ubodali ho. Neušetřili ani manželku Caesonii či jejich roční dceru Julii Drusillu, té nemilosrdně roztříštili hlavičku o zeď. Caligulova hrůzovláda tak trvala jenom čtyři roky…
Zdroj: https://zoom.iprima.cz/historie/caligula-rimsky-cisar
https://www.reflex.cz/clanek/hodina-dejepichu/117055/cisar-caligula-mel-nejdivnejsi-smysl-pro-humor-v-historii-vyhlasil-valku-mori-a-hazel-sve-obcany-lvum.html
https://rim.me.cz/cisarove/caligula/caligula.php
