Článek
Dlouho se ale nedařilo diagnostikovat její příčiny, lidský mozek je velmi složitý mechanismus, pomohla až moderní technika v podobě spánkové laboratoře, poslední šance pro nešťastníky - mezi ně patří, i moje maličkost – u níž nezabírají žádné „osvědčené rady“, a zároveň nechtějí jít cestou chemických léků.
A že jsem jich zkusil! Babské (počítání oveček, sklenka piva či teplého mléka s medem atd). Když nezabraly, přišly na řadu - stejně neúspěšně - relaxační a meditační metody, aromatické lampy, bylinné kůry. Je fakt, že čaje s meduňkou či kozlíkem lékařským pomohly, ale bohužel jen krátce, navíc měly močopudné účinky.
Další v pořadí byli léčitelé. Jeden „odhalil“, že nespavost je následek šoku matky v prenatálním stádiu, druhý mě vracel do minulých životů a když se to nepovedlo, konstatoval, že jsem divnej. Zvláštní zmínku zaslouží zkoumání geopatogenních zón. Vystřídali se u mě čtyři „odborníci“.
Shodli se jen v tom, že u postele je ta nejrušivější, nicméně v určení míst, kde by žádné být neměly, se lišili tak výrazně, že jsem stěhování, které unisono doporučovali, pustil z hlavy. Nefungovalo ani unavit oči čtením, když neusnu vstát a jít něco dělat.
Vliv nemělo ani dodržování spánkové hygieny - vstávat ve stejnou dobu (i o víkendu) před ulehnutím se vysprchovat, zatemnit ložnici, snížit v ní teplotu na osmnáct až dvacet stupňů, nejíst tři hodiny před spaním, od odpoledne nepít kávu, zelený čaj a alkohol, atd.
Jako poslední záchranný kruh jsem tedy vyzkoušel spánkovou laboratoř. Při první návštěvě lékaři mapují mé zvyky, návyky, zlozvyky. Těch moc nemám, nejsem obézní, nemám deprese, nekouřím, alkohol piju jen příležitostně. Pak jsem objednán.
Přicházím nejdřív dopoledne na různá vyšetření včetně EEG a pak večer. Mám si vzít věci, v nichž spím, aby vše bylo „jako doma“. Co tam ale naštěstí nemám, je množství různých drátů a čipů, které na mě asistentka postupně začíná lepit, přičemž dodržuje pravidlo, že ryba smrtí od hlavy. Dostanu také jakýsi „nánosník.“
Poté, co hlava je saturována, přijdou na řadu další moje součástky v okolí srdce a hrudníku. Vše je následně zapojeno do jakési krabičky, kterou mám na prsou. Ne, že by mi to vadilo, jen si nedovedu představit, že bych v této „zbroji“ měl usnout, což je přesně to, co mám udělat. Procedura trvá přibližně hodinu, také toho mám na sobě až moc…
Poté, co je vše zapojeno a zkontrolováno, jsem vyzván k ulehnutí. Je fakt, že mám ideální podmínky ke spaní. Postel je pohodlná, do místnosti nepronikají žádné zvuky, přikrývka je lehká, antialergická.
Spánek je naplánován od jedenácté večerní do sedmé hodiny ranní. Když zhasne světlo, zavírám oči a snažím se usnout. Nemohu říct, že se to daří, ale to pro mě není nic nového, jako obvykle se převaluji z jedné strany na druhou, jen možná trochu opatrněji, abych nepřerušil kontakty.
Mám k dispozici tlačítko na přivolání sestry, kdyby se mi v noci chtělo na záchod, nebo nastaly nějaké potíže. Časem přestanu myslet na „dráty,“ i to, že každé mé hnutí je sledováno kamerou, spojenou počítačem, kde se zobrazují nějaké grafy a po několika hodinách konečně usínám.
Sny se mi nezdají, možná zapracovala podvědomá obava, že by přístroje mohly zaznamenat jejich obsah, i když to pochopitelně neumí. Ráno se vzbudím ještě před limitem a po odstranění čipů odcházím. S výsledky budu seznámen až po analýze všech záznamů, což nějakou dobu trvá.
Ty ukázaly, že kromě chronické poruchy usínání trpím Syndromem neklidných nohou, což znamená, že s nimi ve spaní bezděčně škubu a tím ruším spánek. Naštěstí existují léky, které na něj pomáhají, takže to vypadá, že bych se mohl někdy konečně pořádně vyspat.
Nicméně si od toho nemám slibovat zázraky, nespavost je komplexní problém, který nemá jednoduchá řešení, i přes veškeré moderní metody. Osvědčenou cestou (do pekel) je užívání hypnotik, zejména benzodiazepinů. Jsou vysoce návykové, vzniká na nich závislost, která je mnohem hůře léčitelná než alkoholová.
Závěrem stručná charakteristika nejčastější spánkových poruch:
Hypersomnie - nadměrná denní spavost a nekontrolované usínání v průběhu dne.
Narkolepsie - chorobná spavost projevující se záchvaty krátkého spánku často v kombinaci se svalovou slabostí.
Náměsíčnost - somnambulismus, obvykle spočívá v opuštění lůžka a chůzi ve spánku, z kterého není možné se probudit.
Syndrom spánkové apnoe - charakteristické jsou pauzy v dýchání, které často způsobují chrápání. Důsledkem je špatné okysličení organismu.
