Článek
Narodila 19. května 1941 v Žirovnici u Pelhřimova. Oba rodiče byli učitelé, takže logicky šla studovat střední pedagogickou školu, kde odmaturovala. Přitahovalo ji ale divadlo, takže se přihlásila na DAMU - i když maminka byla zásadně proti. Tu dokončila v roce 1963. Jak bylo zvykem u herců s „čerstvým diplomem,“ putovala nejdřív na oblastní scénu, do divadla F. X. Šaldy v Liberci. Díky nepřehlédnutelnému talentu jí ovšem už po roce nabídli angažmá v Divadle na Vinohradech, kde byla 23 let.
Poté zamířila do „Zlaté kapličky“. Tam excelovala v mnoha představeních, v roce 1998 získala za roli v monodramatu Samuela Becketta Šťastné dny obě prestižní divadelní ceny - Alfréda Radoka i Thálie, je také držitelkou dvou Českých lvů. Dramatické role si zahrála ve filmech Kočár do Vídně a Petrolejové lampy. Ty dostaly Velkou mezinárodní cenu na slavném festivalu v Cannes, ona byla nominována na cenu za nejlepší herečku a dostala stejně hlasů jako Annie Girardot.
Nakonec byla zcela překvapivě oceněna Sussanah Yorková. Paní Iva to přijala, naopak považovala za velkou poctu, že byla tak zdatnou „sokyní“ legendární francouzské herečky. Ráda vzpomínala na legendární komedii Světáci. Slavná scéna, kdy byla vyzvána, aby si sedla, vznikla nejen díky tomu, že obě Jiřiny - Jirásková a Bohdalová - byly menší, ale také „zapadly“ do hlubokého sofa, zatím co ona seděla na židli.
Hodně si považovala setkání s Oldřichem Novým, ale skvěle si rozuměla se všemi. Vladimír Menšík, který hrál okradeného nápadníka, s ní chtěl natočil humornou scénku, nakonec k tomu ale bohužel nedošlo, což je určitě škoda. Běžně se jí říkalo „Janžurka“. Mám tu přezdívku ráda, měla ji už maminka. Když jsem byla holčička, tak naše sousedka, Němka, co neuměla moc skloňovat, na ni volala „Paní Janžurka!“ Tak jsem pochopila, že moje jméno už má svoji jinou, hezkou variantu.“ Zavzpomínala.
Její úspěšná kariéra se zadrhla za normalizace v roce 1970, kdy jí soudruzi nemohli odpustit, že v rámci natáčení televizního seriálu Píseň pro Rudolfa III. navštívila s Martou Kubišovou Alexandra Dubčeka. Jezdila hlavně po zájezdech, nebyly tak sledované. Nevadilo jí to, venkovské publikum měla ráda. „Ve filmech mi asi nic moc neuteklo, žádné dobré se netočily, byly poplatné době. Mihla jsem se v posledním díle majora Zemana jako špionka. Režisér mi zakázal se smát, aby se mi nedělala vráska pod nosem.
Pak mě potěšil režisér Zdeněk Podskalský, který si mě nakonec prosadil do hudební komedie Drahé tety a já, patří dodnes k mým nejoblíbenějším. Já jinak neviděla spoustu vlastních filmů. Během covidu, kdy nebylo do čeho „píchnout“, jsem to trochu dohnala. Třeba seriály. Mohla jsem konečně vidět Písničky pro Rudolfa III. a všechny díly Arabely,“ komentovala svou kariéru.
Iva Janžurová patří k herečkám, které si chrání soukromí a vyjadřuje se o něm jen zřídka, rozhovory moc často nedává. Měla vztah se známým svůdníkem Josefem Bláhou, chtěla si ho vzít, ale on byl ženatý a neměl zájem na tom nic měnit. Dlouho se tím trápila, ale nakonec ho opustila. Pak přišla láska ke kameramanovi Janu Eisnerovi. Jenže brzy se to začalo kazit, nenechal žádnou sukni na pokoji. Po pouhém půl roce zažádala o rozvod.
Ten byl za socialismu trapným martýriem, pár musel u soudu pracně zdůvodňovat příčiny, popisuje to takto: „Museli jsme tvrdit, jaký k sobě máme nepřekonatelný odpor, že se nenávidíme, přitom to nebyla vůbec pravda. Ten ponižující proces mi navždy znechutil manželství, proto jsem se už nikdy nevdala.“ Nicméně nakonec životní lásku potkala, stal se jí herec a režisér Stanislav Remunda a byli spolu přes čtyřicet let až do jeho smrti.
„Nebyl to úplně bezproblémový vztah, všechny neshody a krize jsme ale přestáli díky tomu, že jsme se opravdu milovali. On byl cholerik a vztekloun, ale v jádru úžasně dobrý člověk,“ Říká osvém choti. Měli dvě dcery, Sabinu a Theodoru, jdou v jejich šlépějích. Obě jsou herečky, Sabina je navíc scénáristka a Theodora režisérka. O své matce natočila úspěšný dokument Janžurka. Žije s nimi ve velkém domě a snaží se být vůči partnerům dcer vlídnou tchyní, aby se nechtěli odstěhovat…
Zdroje
https://www.csfd.cz/tvurce/1013-iva-janzurova/prehled/
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/iva-janzurova-theodora-remundova-show-jana-krause-janzurka.A241030_093552_lidicky_nh
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-galerie-osobnosti-mohla-bych-s-divadlem-skoncit-boji-se-iva-janzurova-a-odklada-operaci-245163
