Článek
Původní trio tvořily někdejší členky proslaveného Kühnova pěveckého souboru - Jiřina Salačová, Věra Kočvarová a Radka Hlavsová. Inspirovaly se hlavně americkými vokálními skupinami Andrews Sisters a Boswell Sisters. Původní název Máňa, Minka a Marta se jim nezdál atraktivní, tak je napadlo vydávat se za sestry. Jméno, které jim vybral recesista Arnošt Kavka - otextoval jejich společný song Koncert nemluvňat - dostaly podle autora hudby, skladatele Alfonse Jindry, Allan byl jeho pseudonym.
Pak začala jejich spolupráce s fenomenálním písničkářem Karlem Hašlerem, zpívaly jeho velké šlágry Tři pražská děvčátka (jeden čas si tak i říkaly) V zahradě pod Strahovem, Píseň o ztraceném věnečku a také vydaly svou první gramodesku. Byly zcela nepostradatelné pro sborový zpěv. V roce 1942 se sešly před filmovou kamerou, zazpívaly si ve filmu Za tichých nocí. Při nahrávání desek ve studiu spolupracovaly také s orchestrem R. A. Dvorského a zpěvákem Oldřichem Kovářem.
Karel Vlach a sestry
Za války natočily německé verze tehdejších českých hitů jako Hm, hm, nebo Hádej, hádej. Od května 1940 natrvalo spolupracovaly s Karlem Vlachem a orientovaly se na modernější swingový pěvecký projev. V té době začaly natáčet sólové skladby - Měsíc za mřížemi, Mezi pěti linkami, My tři, La Paloma, Růžová krinolína https://www.youtube.com/watch?v=E-H0jvWosC8&list=PLA27B23B22E18F856&index=4 Proslavený kapelník ale nebyl jediný, kterého trojice děvčat zaujala, měly hodně nabídek.
Po příchodu Rudolfa Cortése na místo stálého zpěváka Vlachova orchestru začaly také doprovázet i jeho, zvláště populární se staly koncem čtyřicátých let, Písnička o Číňánkovi či Starý mlýn se hrály v rozhlase skoro denně. Původní trio se časem rozrostlo na kvartet, kdy do něj přišla Božena Portová. V roce 1948 se sestry Allanovy objevily na scéně Divadla V+W v muzikálu Divotvorný hrnec.
Poté se až do jara 1953 staly členkami Hudebního divadla Karlín, účinkovaly v muzikálech, Fidlovačka, Marné chytračení, Tři mušketýři, Plukovník chce spát, Lumpacivagabundus. Kromě sborového zpěvu se příležitostně uplatnily jako herečky v malých rolích. Jednou z jejich nejúspěšnějších nahrávek na gramofonových deskách se stala v roce 1953 píseň Čert ví proč, kterou nazpívaly společně se zmíněným Rudolfem Cortésem.
Postupem času ale zájem o ně upadal, neměly dostatek vhodného repertoáru, do módy přišly jiné typy vokálních skupin, s kombinovanými mužskými a ženskými hlasy. Navíc koncem padesátých let asi nejnadanější členka sester Jiřina Salačová začala zpívat sólově a měla velký úspěch. Šlágry Pod starou lucernou, Šeříky, Když jsem kytici vázala, Říkej mi to potichoučku nebo Tuláček si broukal celý národ.
Allanovy sestry často spolupracovaly s tehdy slavnými zpěváky – Arnoštem Kavkou (Doktor Swing; Hm, hm; To si pamatuj) a Václavem Irmanovem -Až budeš má; Starý mlýn - R. A. Dvorským. Ještě před koncem války natočily další úspěšné písně: Divoký vítr, Ukolébavka, Tři minuty hudby.
Když v roce 1967 točil režisér Zdeněk Podskalský hudební romantickou komedii Ta naše písnička česká, tak si na ně vzpomněl. I když už dávno společně nevystupovaly, daly se zase dohromady. Film, ve kterých zazněly převážně „Hašlerovky,“ měl divácký úspěch, hrál v něm například Miloš Kopecký, Vladimír Menšík, Josef Bek, Jiřina Bohdalová, Stella Zázvorková. Pěveckých partů se ujaly legendy - Waldemar Matuška. Eva Pilarová, Hana Hegerová, Josef Zíma a další.
Zdroje:
https://www.fdb.cz/osobnost/17705-sestry-allanovy
http://www.semanovice.cz/index.php?page=0030&dt=1908&kt=4&lang=cz
