Článek
Takže se vydávají do míst, kde buď hrozí nějaké nebezpečí, nebo jsou odlehlá, či z různých důvodů zapomenutá. Mezi ně patří ostrůvek Spinalonga, který leží v Egejském moři, takřka na dohled od Kréty, která patřila ke kolébkám civilizace a její vyspělost i dnes uvádí archeology a badatele v úžas.
Náš kontinent je nakonec pojmenován podle krásné princezny Európy, s kterou právě na Krétě prožil vášnivý milostný románek sám nejvyšší bůh, Zeus. Nicméně zpátky k tématu. Spinalonga leží v zálivu Mirabello a dlouho tam vládli Benátčané, kteří ostrov také pojmenovali, v překladu to znamená dlouhý trn.
Možná to souviselo s tím, že zrovna nepřipomíná romantickou rozkvetlou zahradu, terén je místy neschůdný, půda neplodná, rostou zde hlavně keře. Později území dobyli Turci, ale trvalo jim to sedmdesát (!) let, tak dlouho totiž jejím nájezdům od moře odolávala mohutná pevnost
Ostrov pak sloužil hlavně jako pašerácké doupě, dokud se v roce 1898 nedostal zpět pod krétskou správu. Přibližně tisícovka muslimských rodin, které se tam mezitím usídlili, stěhování odmítli. Názor změnili, když tam bylo v roce 1903 zřízeno obří leprosárium.
Spinalonga
Po první várce čtyř set malomocných, kteří sem byli násilně dopraveni, přišli další, šlo prostě o jakousi karanténu, v níž měli nemocní dožít svůj nešťastný život. Jejich příliv pokračoval, byli sem dokonce převáženi i lidé, u kterých se jenom předpokládalo, že by mohli být nakaženi touto nemilosrdnou chorobou.
Asi právě ti se snažili nějak vylepšit kruté podmínky, ve kterých se tu tenkrát žilo. Otevřeli obchůdky, divadlo, knihovnu, vydávali noviny, sloužili zde i pravoslavné mše. Někteří uzavírali sňatky a zakládali rodiny. Zdravé děti ale byly hned odvezeny do speciálního domova pro sirotky v Athénách a tam pečlivě sledováni.
Teprve, když neonemocněli leprou do 18 let, mohli se začlenit do řecké společnosti. Smrt byla všudypřítomná, pohřbívalo se do společných hrobů. Málokterý nebožtík byl navíc „kompletní“, jediným způsobem, jak zabránit dalšímu rozvoji nákazy, byla obvykle amputace…
Spinalonga
Lékař sice jezdil ošetřovat pacienty jednou týdně, pravidelně na ostrov putovaly také dodávky jídla, vody a dalších potřebných zásob, ale to byla jen velice malá pomoc pro nemocné. Ty ale společný osud sblížil a snažili se vyrovnat s ním důstojně.
Poté, co se na lepru našel v roce 1948 lék, pozbyla internace význam. Roku 1954 bylo usnesením řecké vlády leprosárium zrušeno. Nakažení pacienti měli být přemístěni do nemocnic, což narazilo na odpor většiny obyvatel ostrova. Posledních třicet jich ostrov opustilo až o tři roky později a Spinalonga poté zůstala prázdná.
Později sem našli cestu zvídaví turisté, přitahováni jejím smutným osudem. Mnozí si ostrůvek raději prohlédnou z výletních lodí, odvážnější se po něm projdou, aby na vlastní kůži pocítili atmosféru ostrova, z něhož nebylo návratu ani po smrti.
Jeho izolovanost ale trvá, nejsou tu žádné stánky se suvenýry, restaurace, hotely, takže se při návštěvě doporučuje vzít vlastní zásoby.
Zdroj: https://www.lonelyplanet.com/greece/crete/elounda/attractions/spinalonga-island/a/poi-sig/1387917/359426
https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5866/
https://www.mysteriousgreece.com/travel-guides/islands/crete/spinalonga/
