Článek
To určitě není případ hradu Leap v Irsku. Podle odborníků na nadpřirozené jevy jde o vůbec nejstrašidelnější na světě. Kdy byl postaven, se neví, některé zdroje uvádí rok 800, ale pravděpodobnější je 1250 nebo pozdější.
Podle legendy vše začalo špatným výběrem místa, které se nacházelo na bývalém shromaždišti keltských druidů. Mnozí zde byli pohřbeni a právě kvůli rušení klidu jejich duší se místo stalo od počátku prokleté.
Jisté je, že hrad vznikl pro zdejší klan O'Carollů, který proslul ukrutností a touhou po moci, násilí i vraždy byly pro ně běžné. Ponurá historie duchů měla začít v roce 1532 sporem bratrů o nástupnictví: kněze Thaddeuse - byl starší a měl tedy právo vládnout - a jednookého Teiga.
Ten vtrhnul do hradní kaple, kde právě probíhala mše a před zraky všech účastníků ho probodl mečem. Od té doby se jí říká Krvavá a Thaddeus v ní má být stále nehmotně přítomen. Nejděsivějším přízrakem na hradě Leap je bytost jménem Elementál. Traduje se, že jde o ducha samotného Teiga. Ten umřel na lepru, čemuž by odpovídal vzhled zjevení. Na vyzáblé tváří má místo očí jen dva hnijící důlky, navíc se z něj šíří pach síry a zkaženého masa.
Jeho existenci nepotvrzují jen dobové dokumenty, ale i očití svědci. Třeba bývalá majitelka hradu – autorka gotických románů Mildred Darby. Ta říká, že se během temného rituálu s Elementálem spojila.
Vylíčila to následovně: „Ta věc byla velká jako ovce, hubená, vyzáblá. Její tvář byla lidská, lépe řečeno nelidská, s velkými černými dírami pro oči, uslintanými rty, nos neměla žádný, obličej měl odstín šedi, vlasy tmavé pokrývající jeho hlavu a krk.“
Záhadná je i komnata Murder Hole Room se skvrnou od krve, která nelze žádnými prostředky vyčistit. Badatelé jsou bezradní a neví se, odkdy se v ní objevuje, ale ani kdo byl vrah a kdo oběť, předpokládá se, že pochází z krutovlády O'Carollů.
Pozvali třeba za odměnu na hostinu čtyřicet členů sousedního klanu. Ti s nimi totiž předtím na jejich přání nacvičovali nové strategie válčení. Aby se vyhnuli slíbenému zaplacení, otrávili jim jídlo a všichni do jednoho dodnes obchází jídelní sál během večeře.
Ani když hrad v šestnáctém století převzal další majitel, Jonathan Darby, vraždění neustávalo. Ten se rozhodl ukrýt v jeho zdech vzácný poklad a vyžádal si pomoc dvou sluhů, které poté nechal zabít, aby nemohli vyzradit, kde se nachází.
V roce 1922 byl hrad zničen při občanské válce a více než 70 let pečlivě zabedněn a uzavřen, přesto lidé z okolních vesnic popisovali, že se v něm v noci nepravidelně rozsvěcují světla. Největší hrůzy se našly při rekonstrukci, kdy byl objeven vstup do žaláře.
V něm se nalezlo odhadem až 150 obětí nelítostného mučení, mezi nimi byly kostry nabodnuté na kůl, zvlášť rafinované bylo umístění hladomorny tak, aby vězni cítili vůni jídla z kuchyně a museli poslouchat ze sálů veselí hostů.
Z dalších přízraků se často zjevuje i žena v rudých šatech s krvavou dýkou. Ta sem měla být zavlečena a znásilněna tak brutálně, že zešílela a probodla dítě, které z tohoto aktu vzešlo. V hale si také občas hrají dvě přízračné dívky.
Prý jedna z nich zemřela v 11 letech, kdy se zřítila z hradeb a někdy je spatřena, jak se rozplyne těsně nad zemí. Zkrátka a dobře různých duchů je tu tolik, že díky nim má Leap Castle ponurou pověst.
Současný vlastník Sean Ryan, který s rodinou na hradě od roku 1991 bydlí a za tu dobu udělal fantastickou práci při jeho obnově, o nadpřirozených bytostech raději nemluví, spíš o tom, že velká část sídla je stále v dezolátním stavu a opravy potrvají ještě hodně dlouho. Leap není volně přístupný návštěvníkům, vstup se musí domluvit předem.
Zdroj:
https://carpediemeire.com/2020/10/12/leap-castle/
https://slievebloom.ie/visit/leap-castle
https://www.ireland.com/magazine/built-heritage/getting-spooked-at-leap-castle/
