Článek
Narodil se 2. července 1904 v Praze. I když se vyučil elektromontérem, přitahovalo ho divadlo, zejména opereta. Měl znělý hlas, který se hezky poslouchal, i když nebyl žádný Caruso.
Nejprve jezdil s kočovnou společností, od ní se dostal k vystupování v kabaretech, kde se cítil jako ryba ve vodě. Poté už dostal nabídky ze známých scén - „Tyláčku“ v Nuslích, Uranie, Švandova divadla. Vrcholem bylo (1932-1935) angažmá v Osvobozeném, kde si ho oblíbil hlavně Jan Werich.
Ten ho považoval za svého maskota, prosadil si ho do role alchymisty v historické komedii Císařův pekař a Pekařův císař namísto už původně obsazeného Saši Rašilova.
Vzpomínal na něj takto:„On byl svým způsobem velice jednoduchej člověk, ani zdaleka intelektuál, a bylo na něm hezký, že se nesnažil, nepředstíral, že by jím byl, čímž se uchránil toho být paintelektuál. Byl velmi tlustej, ale přitom pružnej, ale taky dobráckej. A výbornej rybář, já s ním jezdíval a dycky jsme zažili spolu velkou srandu.“
Jak stárnul, jeho hmotnost se zvyšovala, především kvůli velkému apetitu, uměl spořádat celý jídelní lístek shora dolů. A měl rád i pivo. Do té doby spadá příhoda, kterou líčí spisovatel Ondřej Suchý. „Tatínek jednou přišel z práce domů a vyprávěl, že Franta přistoupil na Náměstí bratří Synků a jak si sednul, celej vagón se kvůli němu nahnul na jednu stranu!“
Je třeba říci, že uměl svoji tloušťku herecky využít. Proto také hrál od roku 1948 až do odchodu na odpočinek v Hudebním divadle Karlín, kde nebyla nouze o svérázné postavičky, které mu perfektně vyhovovaly. Přizpůsobil tomu i gesta, mimiku, jeho dobrácká tvář si získala vždy pozornost publika. Nejen diváky, ale i kolegy mnohdy překvapil svou nebývalou mrštností.
Pochopitelně neunikl pozornosti filmových režisérů. Poprvé se objevil před kamerou ještě v němém filmu z roku 1926 -Švejk v ruském zajetí - poté si zahrál vězně v komedii Vlasty Buriana To neznáte Hadimršku. Účinkoval v celkem v osmdesáti filmech.
Za zmínku stojí kuchař z pohádky Byl jednou jeden král nebo Jarda Hálek z mírně budovatelské komedie Cirkus bude.
Do svých filmů si ho vybrali i „velcí“ herci, ale i režiséři - Oldřich Nový či Hugo Hass. Oblíbil si ho také populární prvorepublikový komik Jára Kohout.
Naposledy se před kamerou objevil ve třech filmech, uvedených v roce 1958 - Mezi nebem a zemí, Hry a sny a Co řekne žena. Externě spolupracoval s rozhlasem. Stojí za zmínku že občas zaskakoval jako zvukař či divadelní architekt, byl všestranně nadaný.
Zemřel 18. ledna 1963 ve své rodné Praze ve věku nedožitých padesáti devíti let - i na zdravotní potíže spojené i s přejídáním.
Zdroj: http://www.semanovice.cz
https://www.csfd.cz/tvurce/1633-frantisek-cerny/prehled/
