Článek
Po ročním působení u jednotky v Berlíně-Lichterfelde byl v červenci nebo srpnu 1934 s asi dvěma desítkami dalších odvelen do Obersalzbergu, venkovského sídla Adolfa Hitlera. Ten se osobně objevil na pozemku Berghofu, potřásl všem rukou, vyptával se také na jejich soukromý život. K jeho velkému překvapení byl vyzván, aby se ihned připojil k Hitlerově domácnosti. Neviděl na sobě nic zvláštního, co by ospravedlnilo takové vyznamenání.
Nicméně sloužil věrně a byl vůdci k dispozici 24 hodin denně. Slovo komorník ani nestačí, byl správce domácnosti, cestovní společník i služebná dohromady. Vůdce mu dával pokyn, kdy ho má vzbudit. Zaklepal na dveře ložnice, oznámil přesný čas, sdělil ranní zprávy. Pak sestavil denní menu, stanovil časy jídel, předal pokyny do kuchyně, když vůdce jedl, tak ho obsluhoval. Měl na starosti celý tým, včetně šatnářek, uklízeček, kuchařek.
Domlouval schůzky se zubařem, holičem, dohlížel na psa. Podle novinářky Traudl Jungové se pro Hitlera stával stále důležitějším: „Nikdo tak neznal jeho osobní vlastnosti a zvyky, nálady a rozmary jako on, byl i mimořádně chytrý a schopný. Měl klidnou povahu, nikdy se nerozčiloval, i smysl pro humor, což se často hodilo. I vůdcovi nejbližší spolupracovníci - Göring, Himmler, Goebbels - se ho ptali, zda je vhodná doba sdělit mu i špatné zprávy.“
Někdy jim poradil, aby počkali až po osvěžujícím odpoledním zdřímnutí, kdy má vždy lepší náladu. Na rozdíl od Martina Bormana, tajemníka Führera, který se velmi snažil, aby se k němu nikdo nedostal bez jeho vědomí - což z něj udělalo nejnenáviděnějšího muže v okolí, Linge tyto ambice neměl. Nikdy se za nikoho nepřimlouval, jen poctivě a věrně sloužil. I když neměl skoro volný čas a říkalo se, že v livreji komorníka i spí, měl rodinu.
S manželkou Brigitte se oženil už roce 1937, měli tři děti (dva syny a dceru). Po válce, kdy byl unesen do SSSR, zůstali v západním Německu, po jeho propuštění se nakonec se usadili v Schenefeldu u Hamburku, kde úspěšně podnikal jako obchodník s tesařským zbožím a stavebními materiály. Jeho postava se velmi krátce objevila ve známém filmu režiséra Olivera Hirschbiegela Pád Třetí říše. Jinak se o něm nic nepsalo ani nevědělo.
Upozornil na sebe později až sám, když popsal tisku vzpomínky na život s Führerem a na autorských honorářích ještě víc zbohatl. Jeho „zpověď“ zakoupily všechny významné německé i zahraniční noviny. Krátce před smrtí dokončil paměti s názvem S Hitlerem do konce. Jinak se o politiku moc nezajímal, nesledoval průběh války, neměl na to kdy. Jeho vítězství, porážky a situaci na frontě tak poznal jen podle změny jeho nálady či chování.
I proto nebyl po válce z ničeho obviněn, to ho ale nezachránilo před zajetím. Když se Sověti dozvěděli jeho identitu, převezli ho do nechvalně známé věznice Lubjanka a „předhodili“ NKVD. Byl opakovaně vyslýchán a mučen, znovu a znovu požadovali zcela přesný popis okolností Hitlerovy smrti -byl totiž také jeho osobní vojenský sanitář. Linge popsal, že spálil osobní věci, které mu označil a poté zůstal jako jediný s ním, odvolal i bodyguardy.

Poslední snímek z Hitlerovy komnaty
,Nesmíš nikdy dopustit, aby se má mrtvola dostala do rukou Sovětů. Udělali by z toho v Moskvě spektákl a moje tělo by dali do muzea voskových figurín," zněl rozkaz vůdce před sebevraždou. Poté, co spolknul s Evou Braunovou jed, po něm požadoval, aby ho pro jistotu zastřelil, což nakonec se se slzami v očích udělal, Führer byl pro něj vším. Byl poslední člověk, který opustil jeho komnaty. Nakonec byl zavřený jen 10 let.
Paranoidní Stalin měl totiž jisté pochyby o sebevraždě rivala s tím, že mohlo jít o dvojníka, byl jakási pojistka, kdyby přece jen žil. Poté, co test jeho chrupu definitivně potvrdil jeho smrt, neměl pro ně význam. Měl štěstí, že strasti nechvalně známého vězení přežil a že se ho - jakožto nežádoucího svědka - nezbavili. Dostal se ven na Chruščovovu amnestii.
Od roku 1955 žil v ústraní, o sobě a své úloze v nacistické mašinérii s nikým nemluvil, nic netušili ani nejbližší sousedé, pro ně byl slušný a poctivý člověk, což do jisté míry i byl. Odhalení jeho identity a hlavně úlohy v mašinérii Třetí říše byl pro všechny šok. I když ho nelze hodnotit pozitivně, nedopustil se žádných zločinů, ani se na nich nepodílel, jenom sloužil špatnému pánovi a to se stává.. Zemřel 9. března 1980, bylo mu 66 let.
Zdroj: https://spartacus-educational.com/Heinz_Linge.htm
https://www.warhistoryonline.com/world-war-ii/interview-ss-officer-heinz-linge-last-person-see-adolf-hilter-alive-burned-body.htmll
https://www.shz.de/lokales/pinneberg-schenefeld/artikel/hitlers-persoenlicher-leibdiener-heinz-linge-lebte-in-schenefeld-41763634





