Článek
Ta totiž nese genetický kód naší chuťové preference. Jde o fenotyp, který hraje klíčovou roli v tom, jak vnímáme slané, sladké, kyselé, hořké a umami chutě. Moderní DNA testy dokáží tento fenotyp rozklíčovat a odpovědět třeba na velmi zajímavou otázku, zda máte klíčové dovednosti pro úspěch v některých povoláních, jako je sommelier, nebo třeba kuchař.
Každou chuť totiž vnímáme na jazyku jinak a jinde. Na špičce sladkou, u kořene hořkou, po stranách kyselou a slanou. Chuť umami není zcela jednoznačná. Tu poprvé identifikoval japonský vědec Kikunae Ikeda v roce 1908. Obvykle se nachází v potravinách obsahujících glutamát, jako jsou rajčata, houby, sýry nebo některé druhy masa.
Vědci objevili mnoho zajímavých informací, pokud třeba solíte méně, znamená to, že máte vysokou citlivost na sůl, pak si ale na oplátku mnohem více vychutnáte bílá vína s vysokou mineralitou. Pokud patříte mezi ty, kteří by si rádi doplňkový DNA test na citlivost chutí udělali, pojďme se podívat, co všechno se můžete dozvědět.
Slaná chuť je jedním z pěti základních druhů chuti a vzniká přítomností iontů sodíku a chloridu. Receptory na chuťových pohárcích v jazyku jsou zodpovědné za její detekci. Pokud máte tendenci hodně solit, pak budete mít pravděpodobně nízkou citlivost na slanou chuť.
Fenotyp kyselé chuti se týká schopnosti organismu vnímat a rozpoznávat tyto látky, což ovlivňuje preference potravin a nápojů s tímto obsahem, může být ale klíčem k pochopení toho, proč rychleji detekujete některé zkažené potraviny. Na druhou stranu kyselá chuť může vyvolat problém s chrupem, energy drinky, ovocné džusy nebo další nealkoholické nápoje mohou způsobovat erozi zubů a má dopad na zdraví naší ústní dutiny.
Umami chuť přidává jídlu plnost, sytost a bohatost. V testu DNA se dozvíte, zda tuto chuť vnímáte silně nebo slabě. Pokud jde o hořkou chuť, jsou lidé, kteří ji příliš nevnímají, ale i takoví, kteří na ni mají tak vysokou citlivost, že nejsou schopni „nasucho“ polknout ani pilulku.
Nízká citlivost na sladkou chuť má rizika, tak pozor na doporučenou denní dávku cukru. Jestliže test ukáže vysokou citlivost na sladkou chuť, pak se můžete považovat za veliké šťastlivce, protože sladké potraviny tolik vyhledávat nebudete. Je zajímavý i důvod, proč má většina dětí má rádo sladké.
Jde o podvědomou vzpomínku na plodovou vodu, která je přirozeně nasládlá. A to je také důvodem, proč si děti oblíbí některé pokrmy natolik, že je poté chtějí jíst neustále dokola. Obvykle se přitom jedná kromě dortů o nasládlé pokrmy - bramborovou kaši, hráškovou polévku nebo rajskou omáčku.
Ať jste milovníkem dortů nebo steaků, pijete vodu či energy drinky, je důležité si uvědomit, že citlivost chutě je individuální a může se lišit mezi jednotlivci. Výhody spojené s touto citlivostí závisí na celkových stravovacích a životních návycích jednotlivce. Genetika je sice důležitým faktorem, ale nikoli jediným. Svou roli hraje životní styl, kultura, někdy peníze a zvyky.
Fenotyp chutě, tedy způsob, jakým vnímáme a reagujeme na různé chutě, může mít samozřejmě vliv na naše stravovací preference a životní styl, ale nepřímo také na výběr povolání. Lidé s výrazným zájmem o různé chutě a potraviny mohou najít své uplatnění jako kuchaři, sommelieři, nebo odborníky na gastronomii.
Jejich citlivost na chutě a schopnost rozpoznávat a tvořit chutě mohou být klíčovými dovednostmi pro úspěch. Podobně se v chutích mohou najít také výživoví poradci a dietologové. Společnosti v potravinovém průmyslu často využívají znalostí o chutích a preferencích spotřebitelů k vývoji nových produktů a strategií marketingu.
Zdroj:
https://www.ceske-novinky.cz/2023/12/03/jak-je-to-s-chuti-funguje-pred-narozenim-meni-se-s-vekem-a-do-velke-miry-ji-ovlivnuji-nase-geny/
https://is.muni.cz/th/ax3kz/BP.pdf
https://www.wikiskripta.eu/w/Chu%C5%A5_a_%C4%8Dich
