Hlavní obsah

Ovládali geniálního Archiméda mimozemšťané či temné síly? Jeho vynálezy předběhly dobu o tisíce let

Foto: //commons.wikimedia.org/wiki/File:Retrato_de_un_erudito_(%C2%BFArqu%C3%ADmedes%3F),_por_Domenico_Fetti.jpg /volné dílo/

Archimédes se narodil kolem roku 287 př. n. l. v Syrakusách na Sicílii, které byly v té době řeckou kolonií. O jeho rodinném životě ani původu se toho moc neví, ale historici se domnívají, že jeho otec mohl být astronom Feidias.

Článek

Ale mohl mít i něco z královské krve. I když byl chudý, dostal se až do egyptské Alexandrie, kde chodil do školy. Tam musel získat výtečné vzdělání, protože se po návratu domů ihned pyšnil mnoha vynálezy, včetně úžasných nástrojů. Zejména ho fascinovala kladka a páka. Vytvořil obří jeřáb, kterým dokázal zvednout za příď nebo záď i velké lodě z vody, čímž děsil námořníky. Ti se náhle ocitli ve vzduchoprázdnu a padali z paluby jak zralé hrušky.

Dalším nápadem, který použil nepřátelskému obklíčení Římany, bylo použití velkých bronzových zrcadel, odrážejících sluneční paprsky a tím zapalující lodě nepřátel. Na dotírající armádu i jejich obléhací zbraně byly navíc vrhány obrovské kameny, jeřáby náhle vojenské jednotky vyzdvihovali do výše a odtud shazovali. Zakrátko je prý popadl takový strach, že stačilo, aby z hradeb viselo nějaké lano a v panice utíkali.

Archimédes v bitvě uplatnil i další z četných novinek - kladkostroj. S jeho pomocí mohl zdvihat do té doby nepředstavitelně těžká břemena, což působilo téměř magicky. Jeho nadání bylo až nelidské, byl i skvělý matematik, dokázal například na svou dobu naprosto dokonale spočítat velikost čísla pí. Až do raného novověku ho nikdo nedokázal vypočítat přesněji. Přišel i na chytrý způsob, jak pohybovat vodou pro zavlažování.

To mělo obrovský dopad na zemědělství, vynalezl to, co je známé jako Archimédův šroub, jedno z nejstarších známých čerpadel, používá se obecně dodnes. Přepravovaná kapalina (nejčastěji voda) je v kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání je prováděno otáčením šneku nebo hřídele. Vládci o jeho nadprůměrných schopnostech dobře věděli a svěřovali mu i zdánlivě nemožné úkoly, jako řecký král - tyran Hiéron II.

Ten ho pověřil výstavbou obří lodě pro luxusní cestování a převážení zásob. Pojmula až 600 lidí, byla vybavena okrasnými záhony, tělocvičnou a chrámem zasvěceným bohyni Afrodítě. Šlo o největší loď postavenou ve starověku. Archimédes se samozřejmě věnoval i astronomii stejně jako jeho otec, měl napsat několik děl, ty se však historii - bohužel - ztratily. Jen jedno z nich se dochovalo dodnes a má má velmi fantastický název.

Říká se mu písek-počítadlo. V něm se Archimédes pokouší určit velikost vesmíru pomocí zrnek písku jako měřicího nástroje. Pro své fantastické schopnosti byl lidmi považován za bytost řízenou mimozemskou civilizací či zplozence pekla. I jeho další vynález byl z říše snů. Král, u kterého žil, měl podezření, že koruna, kterou si objednal, nebyla vyrobena z čirého zlata. Požádal ho, aby zjistil, zda její část nebyla nahrazena levnějším kovem.

To bylo považováno za nemožné. Ovšem, jednoho dne, když se ponořoval do vany, si všiml množství vody, které vystříklo. Uvědomil si, že výtlak vody by se vzhledem k hmotnosti zlata, nutně lišil od levnějšího kovu.Tento objev ho fascinoval, nadchnul, ihned vyskočil z vany, nahý běžel městem a křičel: „Heuréka, heuréka“ - v překladu našel jsem to! Tak vnikl navíc i slavný a dodnes platný Archimedův zákon.

Obléhání Syrakus v letech 214 až 212 př. n. l. bylo v podstatě bojem římského vojska čítající 16 000 až 18 000 vojáků s jediným mužem, který je děsil. Nevěděli, jaký ďábelský přístroj proti nim zase postaví. Ve volném čase se věnoval vymýšlení hlavolamů, jeden se sestával 14 mnohoúhelníků a zkoumal, kolika různými způsoby mohly být poskládány do čtverce. Problém byl vyřešen až roku 2003 (!) kdy se ukázalo, že toto lze splnit 17 152 způsoby.

Také zjistil, že pro kvadraturu paraboly lze použít pro výpočet geometrickou řadu, která má konečný součet. Je třeba zdůraznit, že pro starověké Řeky byla představa, že by jakákoliv nekonečná řada mohla mít konec, zcela absurdní. Aby těch prvenství nebylo málo, může být Archimédes považován i za předchůdce kombinatoriky.Stejně tak nás tento starověký matematik šokuje dalším teoretickým problémem, nazývaným „kravský“.

S pomocí slovní úlohy vybízí kolegy k vypočítání množství krav řeckého boha slunce Helia, které mají různé barvy. Archimédes byl fascinován i geometrií, podle legendy si po každé lázni kreslil na nahé, naolejované tělo obrazce, zcela odtržen od reality. Co ho však učinilo opravdovou celebritou byl konstrukční um. Právě dlouhá dvouletá úspěšná obrana Syrakus proti naprosté římské přesile posilovala fantazii spisovatelů a životopisců.

Shodně označovali Archimedův důvtip za zázračný a vymykající se vědě i logice, proto ta podezření se spojen s tajemnými mocnostmi. Byl jim fascinován i jeho protivník, římský generál Marcellus, který dal přísný rozkaz, aby byl jeho život ušetřen. Bohužel ho nějaký voják, považující ho za neškodného starce, probodl mečem. Byl za to poopraven, ale škoda se již nedala vrátit. Jeho poslední věta měla znít : Nōlī turbāre circulōs meōs!“

V té době psal rukou do písku nějaký geometrický problém, jeho řecká slova znamenala „Neruš mé kruhy!“.Neexistuje sice důkaz, že to opravdu řekl, ale je to vtipný citát, který vstoupil do dějin a odhaluje jeho charakter. Zklamaný Marcellus mu aspoň nechal vystrojit velkolepý pohřeb. Na jeho hrobě pak, dle Archimédova přání, byla zobrazena úloha, jejíž vyřešení si sám Archimédes nejvíce cenil a sepsal o něm dílo O kouli a válci.

Zabývala se vztahy mezi válcem a jemu vepsanou koulí. O půldruhého století později se v Syrakusách objevil slavný římský řečník Cicero a pokoušel se tento hrob najít. Po velkém úsilí se mu to podařilo, nechal hrob vyčistit a pietně upravit. Byl však poslední, o němž víme, že Archimédův hrob spatřil, neboť byl následně - provždy - zapomenut. Nicméně dnes po něm moderní archeologické týmy znovu pátrají, šlo by o cenný objev.

Mohli bychom moderními poznatky objevit původ, genom DNA, příčiny jeho geniality a vyvrácení toto, že byl ve spojení s nadpřirozenými bytostmi. Jeho slova „Da mihi ubi consistam, et terram movebo“ aneb dejte mi pevný bod ve vesmíru a pohnu zemí - nebyla pak plané vychloubání, zřejmě by to dokázal, stejně jako vše, do té doby považováno za nemožné.

Zdroj: https://vtm.zive.cz/clanky/archimedes-pribeh-muze-ktery-chtel-pohnout-zemi/kapitola-2/sc-870-a-188348-ch-108243/default.aspx#as

https://www.britannica.com/biography/Archimedes

https://themysteryofhistory.com/who-was-archimedes/?__cf_chl_rt_tk=vSHidNJXDm6dzbxe9H_mvkC_UmSeLyBzkluvB_cIpNM-1789463702-1.0.1.1-UTaBP2asqRDTOID1voYARAmQLOjGhbvtlitddcAsHi0

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz