Článek
Když byl řidič vyzván zbraněmi k zastavení, domníval se původně, že půjde o akci policie, která ho měla varovat před pokračováním v cestě kvůli hrozícímu nebezpečí, ale opak byl pravdou. Za chvilku už Lenin stál venku rukama nad hlavou, na hruď mu mířily revolvery dvou banditů, třetí hbitě šacoval kapsy jeho zimníku. Peněženka, doklady i jeho oblíbená zbraň, malá pistole browning, okamžitě změnily majitele.
Původně mířil na slavnostní rozsvícení vánočního stromku v Sokolnikách, kde žily hlavně chudé a bezprizorné děti, aby tím dokázal, že soudruhům záleží na každém člověku, bez rozdílu. Doprovázela ho sestra Marije Uljanovová, i jí sebrali vše, co měla. Jeho manželku, Naděždu Krupskou trápily zdravotní problémy, tak na ně čekala až na místě. Osobní strážce se nezmohl na odpor a drzé loupeži beze slova přihlížel.
Zajímavé je pozdější svědectví řidiče, podle nějž na ulici byli i další lidé, kteří celou událost sledovali, ale nikdo nejen, že nezasáhl, ale ani nezavolal pomoc. Nezabralo ani prozrazení identity, na slova „Já jsem Lenin,“ se mu dostalo odpovědi: „Čert vem, že jsi Levin. Já jsem Košelkov!“ Bandita, který nepříliš chytře prozradil jméno, až při prohledávání peněženky zjistil, koho vlastně přepadl. Nejen, že se nezalekl, ale vrátil se ihned na místo přepadení.
Měl v úmyslu únos a následné vydírání, ale měl už smůlu, zafungovala přece jen ochranka, které došlo, co by mohli mít lupiči v úmyslu a Vladimíra Iljiče včas odklidili z dosahu, jen musel potom na místo konání potupně dojít pěšky. V roce 1919 bylo Rusko krutě zmítané občanskou válkou, bezpeční nebylo nikde, ani v Moskvě. Místní kriminální služba v době přepadení existovala pouhé tři měsíce a ulice po setmění patřily zločincům.
Mezi obávané členy podsvětí patřil i Košelkov (vlastním jménem Kuzněcov) a jeho banda, která měla kolem dvaceti členů. Zmáčknout spoušť revolveru a zabít pro ně nebyl problém, Lenina možná zachránilo to, že by společně s ním museli zabít i ženu, aby nezůstal naživu svědek, což bylo i pro ně moc. Je zajímavé, že k přepadení došlo jen pár minut jízdy autem od Kremlu. Lenin se pak - jako každý jiný - dostavil na policii, učinit výpověď.
Jeho svědectví je však zřejmě někde v sovětských archivech, jen výpovědi členů doprovodu se z částečných citací zachovaly. Přepadení automobilu s Leninem je historka u nás téměř neznámá, ale rozhodně ji nemůžeme považovat za utajovanou, naopak sám sovětský vůdce událost popsal o rok později v knize Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu následujícím způsobem (ironií osudu tím obhajoval uzavření kontroverzního Brestlitevského míru.)
„Představte si, že ozbrojení bandité zastaví váš automobil. Dáte jim peníze, pas, revolver i automobil. Zbavíte se tak nepříjemné společnosti. To je zjevný kompromis. Dám ti peníze, zbraň i automobil, abys mi dal možnost odejít po dobrém. Těžko bychom našli normálního člověka, který by takový kompromis prohlásil za zásadně nepřípustný…“ Po přepadení Lenin dostal zesílenou ochranku a rozběhlo se rozsáhlé pátrání.
Pro bezpečnostní orgány bylo toto selhání zesměšněním a všechny složky - včetně policie - se okamžitě zapojily dopátrání a zadržely a vyslechly každého, kdo by o pachatelích mohl něco vědět. Košelkov to věděl, proto měnil úkryty i podobu, chodil ozbrojen dvěma až třemi revolvery, v kapse měl ruční granát. To mu ale nezabránilo pokračovat v loupežích, naopak. Dokonce s kumpány oloupil účastníky prvomájového průvodu, kdy zastřelil tři policisty.
Jenže také ztrácel nervy, zabil také omylem zcela nezúčastněného člověka, o němž se domníval, že by mohl patřit k tajné policii. Na konci příběhů slavných gangsterů bývá zrada. A podobně tomu bylo i něj. Náhodně se ocitl v policejní síti i člen jeho „grupy“ Srnka. Ten, aby se zavděčil, vyšetřovatelům prozradil lupičův aktuální úkryt. Policie dům, kde byli ještě další dva lupiči, obklíčila. Jenže se je nepodařilo překvapit a padly výstřely
Nejdřív zemřeli dva jeho kumpáni. Jejich šéf pokračoval ve střelbě, byl několikrát zraněn, než se ho nakonec podařilo zabít. Při ohledání těla policisté našli šest ran. Na místě u něj objevili dva revolvery nagant, pistoli mauser, několik granátů a také browning, který uloupil Leninovi. V době smrti mu nebylo ani třicet. Za to, že si nakradené jmění neužil, může jeho pýcha, musel vědět, že po něm soudruzi půjdou, mohl včas utéct do ciziny.
Zdroj: https://cnn.iprima.cz/cerna-kronika-sssr-nejsmutnejsi-vanoce-v-i-lenina-lupici-ho-oskubali-jako-slepici-520970
