Článek
Míří sem hlavně příznivci nevysvětlitelných záhad a v posledních letech i podvodní archeologie - poté, co potápěči objevili pod vodou starobylou stavbu. Leží v kotlině na Arménské náhorní plošině ve východním Turecku a je slané, bezodtoké, podobně jako Mrtvé moře.
Kdysi ho totiž uzavřely proudy lávy ze sopek Nemrut a Suphan na severním a západním břehu. Voda má neobvyklý obsah minerálních látek a je až extrémně zásaditá. Místní tvrdí, že v ní lze vyprat cokoli, i sebevíc špinavého, bez použití jakýchkoli saponátů a bude to vždy zářit čistotou.
Že její hladina stále stoupá (za 100 let asi o 3, 5 metru) vedlo k mýtu, že tento jev není jen důsledkem toho, že prostě nemá kam odtékat, ale prehistorickou příšerou, která ve vodách jezera žije. Tu zahlédli na vlastní oči poměrně hodnověrní svědci, včetně guvernéra a člena parlamentu provincie, pod kterou spadá!
To vedlo k tomu, že samotná turecká vláda sestavila tým badatelů z různých oborů a vyslala ho pátrat po záhadném tvorovi. Má být až 9 metrů dlouhý s trojúhelníkovými výběžky na hřbetě. Nenašli ho, ale existuje náhodně natočený záznam z roku 1997, který byl důkladně zkoumán.
Po rozboru na počítačích se došlo k závěru, že nejde o falzum. Na snímku tak má být opravdu dravý ještěr, zřejmě rodu plesiosaurů. Ti ale podle předpokladů vyhynuli už před 66 miliony lety! I proto se odborníci k této teorii stavějí spíš skepticky.
Na druhou stranu to láká turisty, zvlášť díky tomu, že by tato zvířata i přes svůj vzhled neměla být lidem nebezpečná. Už desetiletí nerušeně funguje trajekt, díky kterému je také možné navázat železniční spojení s Iránem, ovšem tam se turisté raději moc nehrnou.
Jezero leží dost vysoko, v nadmořské výšce 1719 metrů, má výraznou modrou barvu. I když nestvůra, kterou marně hledá tolik generací zřejmě neexistuje, objevila se náhodně úplně jiná a skutečná rarita, ztracené tři tisíce let staré město s pevností a hradem.
Podle výzkumu univerzity Van Yüzüncü Yıl bylo součástí civilizace Urartu z doby železné. Stěny vysoké až 13 metrů vypovídají, že musela být velmi vyspělá, zabírala v době své prosperity značnou část Blízkého východu, kolem 200 000 čtverečních kilometrů.
Díky složení vody jsou ruiny velmi zachovalé a zřejmě zatím nevydaly všechna tajemství. Zřejmě šlo o metropoli království Tushpa (jeho zbytky nalezneme i na pevnině) o něm jsou první zmínky z doby 13 000 let př.n.l. Prosperita ale přišla až pár set let později, odhadem od 9. do 6. století.
Ztracené město se nachází pár set metrů pod hladinou, ta v té hloubce dosahuje maximální hloubky 457 m. I proto nález trval tak dlouho. Pochopitelně to přilákalo amatérské potápěče, mohou objevovat z lodi nejen jezero, ale i překrásné okolí. A když se výlet dobře naplánuje, stihne se za den.
Na blízkém ostrově Akdamar se nachází kostel z 10. století, sloužil jako náboženské centrum království Vaspurakan. Na druhé straně jezera se pak nachází spousta arménských památek, jako jsou kostely Lim, Arter a Ktuts.
Zdroj: https://www.encounterstravel.com/blog/lake-van-https://earthobservatory.nasa.gov/images/92591/lake-van-turkey
https://www.lakepedia.com/lake/van.html
